Článek
Zimní válka (finsky talvisota) mezi Finskem a Sovětským svazem (SSSR) začala sovětskou ofenzivou bez vyhlášení války 30. listopadu 1939 a skončila Moskevským mírem 13. března 1940.
Sovětský svaz se snažil získat části finského území výměnou za pozemky jinde, což zdůvodňoval bezpečností, především ochranou Leningradu (dnešní Petrohrad), který se nacházel 32 km od hranic. To Finové odmítli, načež byli napadeni.
Navzdory výrazné sovětské početní a materiální převaze se Finové útokům dlouho úspěšně bránili a způsobili Rudé armádě těžké ztráty. V únoru 1940 se ale sovětské síly přeskupily a nakonec se jim podařilo překonat finskou obranu.
Následně se Rusové domohli územních ústupků. Finsko postoupilo SSSR asi 10 procent svého předválečného území (Rybářský poloostrov, Ladožskou Karélii a Karelskou šíji).
SSSR byl za toto ilegální napadení vyloučen 14. prosince 1939 ze Společnosti národů.