Hlavní obsah

Zeď z dronů rozdělila Evropu. Státy, které nemají hranici s Ruskem, o ni nestojí

2:48
2:48

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Kodaň

Plán Evropské komise na vytvoření „dronové zdi“ na východní hranici unie narazil v Kodani na tvrdou realitu – odpor členských států EU, které nemají hranici s Ruskem. Projekt, který si klade za cíl posílit bezpečnost Evropy v čase neustálých sabotáží a narušování vzdušného prostoru, některé členské státy zatím nepřesvědčil.

Foto: Mads Claus Rasmussen, Reuters

Neformální summit lídrů zemí Evropské unie v Kodani. Zleva francouzský prezident Emmanuel Macron, dánská premiérka Mette Frederiksenová, německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk. Čtvrtek 2. října 2025

Článek

„Vedoucí představitelé široce podpořili počáteční stěžejní projekty, které posílí bezpečnost Evropy, včetně evropské dronové zdi a programu Eastern Flank Watch,“ uvedl předseda Evropské rady António Costa na tiskové konferenci po neformálním zasedání Rady EU v Dánsku.

Jihoevropské země, mezi nimi Itálie a Španělsko, tvrdí, že investice do takových obranných plánů by měly být ku prospěchu všech členských států, a nikoli pouze východního křídla EU. Skepsi vyjádřilo i Německo a Francie, informuje deník Kyiv Independent.

Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že si není jistý definicí „zdi“ a dodal, že potřebuje více podrobností o celkovém uspořádání plánu.

Merz se ještě před středečními rozhovory tomuto tématu zcela vyhýbal. Na začátku týdne německý ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že dronovou zeď nebude možné zprovoznit ještě několik let.

„Situace je o něco složitější a komplexnější,“ uvedl prezident Francie Emmanuel Macron. „Ve skutečnosti potřebujeme pokročilé varovné systémy, abychom mohli lépe předvídat hrozby, potřebujeme odstrašovat pomocí evropských zbraní s dlouhým doletem a potřebujeme více systémů protivzdušné obrany a systémů proti dronům,“ dodal.

Takzvaná „dronová zeď“ byla už součástí širších obranných plánů EU pro rok 2025. Základem projektu je propojení systémů, jako jsou radary a akustické senzory napříč evropskými státy, aby vznikl koordinovaný štít proti vzdušným hrozbám. Cílem je, aby státy reagovaly společně, nikoli izolovaně.

Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius zdůraznil, že klíčové pro projekt budou dvě oblasti – detekce a zásah. Detekční systémy podle něj lze nasadit relativně rychle, ale Evropa zároveň musí vyvinout efektivní způsoby, jak drony po jejich odhalení zneškodnit.

Debatuje se o tom, že iniciativa by mohla být částečně financována z dosud projednávaného evropského obranného průmyslového programu v hodnotě 1,5 miliardy eur. Tento plán však ještě nebyl dokončen.

Další kolo jednání o této otázce se uskuteční 15. října v Bruselu během zasedání ministrů obrany NATO, po kterém bude následovat zasedání EU.

Výběr článků

Načítám