Článek
Kielyové bylo v době vraždy 35 let a byla bez domova. Policisté ji v brzkých ranních hodinách 22. ledna 2005 našli mrtvou v přístřešku u pobřeží. Měla několik bodných ran, poranění zadní části hlavy a její tělo někdo zapálil.
Vyšetřovatelé předpokládali, že byl útok sexuálně motivovaný, a zadrželi dva podezřelé, které ale pro nedostatek důkazů propustili, uvádí The Independent.
Na místě se našly vzorky DNA, včetně vzorku na nedopalku, který odpovídal vzorkům nalezeným na těle Kielyové a v její krvi. V národní databázi ovšem v té době nebyl žádný, s kterým by se shodoval. Až o dvě desetiletí později sussexská policie jako podezřelého na základě shody DNA jmenovala Dowbekina.
„Za posledních pár let jsme vystopovali a identifikovali několik lidí, kteří sdíleli komponenty DNA podobné těm nalezeným na místě činu. Všichni dobrovolně poskytli DNA pro účely forenzní analýzy. Posledním dílkem skládačky se stal vzorek od muže ze severu Anglie poskytnutý v roce 2024, což znamenalo, že můžeme formálně jmenovat podezřelého. Byl identifikován jako Keith Dowbekin – alias Keith Black a Keith Broadbent – který ve věku šedesáti let zemřel v roce 2014,“ uvedl šéfinspektor sussexské policie Simon Dunn.
„Rozsáhlé prověrky potvrdily, že pobýval v Eastbourne a stýkal se se členy bezdomovecké komunity, jako byla Jennifer, což posílilo naši hypotézu, že byl zodpovědný za její vraždu. Kdyby byl dnes naživu, žádali bychom o pravomoc jej z vraždy Jennifer obžalovat,“ dodal Dunn.
Dowbekin byl už v letech 2003 a 2004 zadržen v souvislosti se dvěma různými případy znásilnění v Yarmouthu. Když ale pár dní po vraždě Kielyové v přístavu Dover podstoupil standardní vyšetřovací kontrolu, policisté žádný záznam o jeho předešlých zadrženích v systému neviděli.
„V letech 2003 a 2004 se ještě DNA od zadržených nebralo. Bralo se pouze od těch, kteří už byli z nějakého zločinu obžalovaní. Dnes je to jinak,“ dodal Dunn.
Podle policie sice Dowbekin později jako svědek v případu jiné vraždy údajně vzorek DNA poskytl, ale ten nebyl zařazen do databáze, protože muž nebyl podezřelý.
„Když se na to koukáme zpětně, kdyby byly v roce 2005 provedeny další kontroly a identifikovali jsme ta obvinění ze znásilnění, s Dowbekinem se mohlo zacházet jinak. Kvůli současným robustním vyšetřovacím postupům jsem si jistý, že u osob v podobné situaci by nyní všechny relevantní kontroly byly provedeny,“ zhodnotil Dunn.
Rodina Kielyové po zveřejnění identity podezřelého vydala oficiální vyjádření. „Naše máma byla víc než jen její potíže. Byla to něžná, vtipná a kreativní duše, která milovala hudbu a, i když byl život těžký, hluboce se starala o druhé. Byla to máma, dcera, sestra, neteř a kamarádka. Na jejím životě záleželo. Má rodina a já jsme po dvaceti letech vděční za vyřešení jejího případu a za tvrdou práci těch, kteří se nikdy nevzdali,“ stojí ve vyjádření.
„Ačkoliv to přináší pocit uzavření, nemaže to ztrátu laskavé, milující a energické ženy, která pro ty, kdo ji znali, a obzvláště pro její děti tolik znamenala. Doufám, že její příběh podpoří soucit vůči těm, kdo zažívají bezdomovectví a stigma kolem duševního zdraví. Tyto problémy ovlivňují nesčetně lidí a rodin, často v tichosti. Doufám, že její vzpomínka ostatní inspiruje, aby se povznesli nad stereotypy a těm, kdo mají potíže, nabídli soucit,“ píše se v něm dále.
