Článek
Americký prezident Donald Trump v sobotu vyzval spojence, aby vyslali lodě k zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu, který kvůli americko-izraelským úderům na Írán blokuje Teherán. Tímto průlivem prochází zhruba pětina světové produkce dodávek ropy, kvůli čemuž stoupají její ceny. Všichni spojenci, včetně Francie, Spojeného království či Německa, dosud pomoc odmítli.
Estonsko se tak stalo první evropskou zemí i členem NATO, která Washingtonu pomoc nabídla. Podle estonské stanice ERR Tsahkna chce s USA jednat o možném nasazení estonských vojáků. Řekl, že situace v Hormuzském průlivu je velmi složitá a týká se zabezpečení světových dodávek ropy, plynu i hnojiv.
„Prezident Spojených států amerických uvedl, že očekává podporu od spojenců v rámci NATO, ale její poskytnutí není abstraktní záležitostí. Postoj Estonska je takový, že pokud Spojené státy americké tuto otázku nadnesou například v rámci NATO nebo na bilaterální úrovni, jsme rozhodně připraveni o těchto záležitostech jednat,“ vysvětlil.
Ještě by to chtělo vědět, co vlastně plánují
Podle něj je ale nejprve potřeba si vyjasnit, jakou přesně pomoc si Spojené státy představují. „Pokud mluvíme o vojenské pomoci, musejí existovat velmi jasné plány,“ zdůraznil.
„V tuto chvíli můžeme říci, že evropská strana není informována o strategických cílech Spojených států. Upřímně řečeno, nebyli jsme informováni ani tehdy, když ta válka začala, takže v tomto smyslu je tam mnoho otázek,“ konstatoval.
Estonská stanice připomněla, že Tallinn má tři minolovky a že jeho vojáci se v minulosti účastnili zahraničních operací v rámci jak větších, tak i menších kontingentů. Tsahkna také připomněl, že Estonsko se podílelo na operacích v Iráku a v Afghánistánu.
