Článek
Češi v počtu ochotných bránit v případě konfliktu svou zemi zaostávají pouze za Polskem, a to o tři procenta. O další tři procenta za nimi jsou ve výsledcích průzkumu Maďaři. Na posledním místě se v této otázce umístili Slováci, jichž by bylo svou zemi ochotno bránit jen 49 %.
Odhodlanost Čechů bránit svou zemi je ještě pozoruhodnější s ohledem na středeční průzkum CVVM. V něm totiž padla otázka, zda si Češi myslí, že se Česká republika dokáže v případě napadení ubránit. Pochyby o tom vyjádřily dvě třetiny respondentů.
Většina respondentů v průzkumu GLOBSECu napříč všemi státy se pak shodla na tom, že by jejich země měly zvýšit výdaje na obranu. Českých respondentů si to myslí 74 %, přičemž největší podporu toto tvrzení mělo opět v Polsku (92 %) a nejnižší v Estonsku (62 %). 78 % všech respondentů pak podpořilo myšlenku rozšíření dobrovolné vojenské služby, které by pomohlo národní připravenosti na konflikt.
„Závěry průzkumu ukazují probíhající posun v myšlení, v němž Evropané berou svou bezpečnost a odolnost jako prioritu nejen na instituční úrovni, ale také uvnitř společnosti samotné,“ okomentovala výsledky průzkumu politická a programová ředitelka GLOBSECu Dominika Hajdu.
Spokojenost s členstvím v NATO pak vyjádřilo 82 % všech respondentů. V České republice tak učinilo dokonce 86 % dotázaných.
Tuto otázku položil i středeční průzkum CVVM. Spokojenost s členstvím v NATO v něm vyjádřilo v porovnání jen 78 % českých respondentů.
Podpora Ukrajiny
Největší rozdíly mezi jednotlivými národy průzkum GLOBSECu odhalil v otázkách války na Ukrajině. Právo na protiútok proti Rusku má Ukrajina podle většiny respondentů v osmi z devíti zemích. Ačkoliv v Bulharsku a na Slovensku je tato většina jen velmi malá, jedinou zemí, kde většina respondentů toto ukrajinské právo nepodporuje, je Maďarsko.
Na Slovensku pak podle průzkumu převažuje názor, že Ukrajina by se v zájmu nastolení míru měla vzdát části svého území. Tento názor uvedlo 52 procent respondentů. V Česku to bylo jen 38 procent dotázaných. „Každým rokem se ukazuje, že Češi a Slováci si nejsou podobní. Propast mezi oběma bratrskými zeměmi začíná být mnohem větší,“ konstatovala ve středu na tiskové konferenci analytička Centra pro demokracii a odolnost GLOBSECu Katarína Klingová.
V Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku si podle průzkumu většina obyvatel myslí, že poskytování vojenské podpory Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, prodlužuje válku. V Česku má tento názor 45 procent lidí.
Rusko za hrozbu pro svou zemi podle průzkumu považuje pouze 50 % Slováků, 46 % Maďarů a 30 % Bulharů. Mezi ostatními šesti státy se toto číslo pohybuje od 64 do 86 %. Česká republika je pak jedinou zemí, kde většina respondentů považuje za hrozbu i Čínu, a to 53 %. Nejméně se jí obávají opět Bulhaři, z nichž ji za hrozbu označilo jen 15 %.
