Článek
„Členské státy od severu k jihu a od západu k východu čelí stejné překážce, nemůžeme vrátit nelegální afghánské státní příslušníky, a to ani po odsouzení z trestného činu,“ vysvětlila belgická ministryně pro azyl a migraci Anneleen Van Bossuytová. Podle ní to narušuje důvěru veřejnosti v azylový systém a ohrožuje bezpečnost.
K Belgii se připojilo dalších 19 zemí, včetně Česka, Německa, Švédska či Maďarska. V dopise adresovaném eurokomisaři pro migraci Magnusi Brunnerovi žádají, aby jednání s afghánským režimem zůstala prioritou a aby se hledala jak diplomatická, tak praktická řešení deportací.
Van Bossuytová navrhuje posílit roli agentury Frontex (pohraniční agenturou EU - pozn. red.) v organizaci dobrovolných návratů a reintegrace Afghánců. Zároveň prosazuje vývoj nástrojů pro nucené návraty, zejména u osob, které představují hrozbu pro veřejnost. Nově může Frontex aktivně působit i na belgickém území, což má návratový proces urychlit.
V Belgii je aktuálně více než 2 800 Afghánců v azylových centrech, přičemž polovina žádostí o legální pobyt je zamítnuta. U části z nich byly zaznamenány souvislosti s bezpečnostními incidenty, uvedl belgický server Belga.
Web dále uvádí, že evropské kapacity pro přijímání uprchlíků jsou čím dál více vyčerpané, přesto podle OSN je více než polovina ze 45 milionů obyvatel Afghánistánu závislá na humanitární pomoci. Rostoucí počet Afghánců navrací také Írán a Pákistán.
Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt naznačil, že jeho země může pomoci ostatním členským státům EU s deportacemi, protože vede „pokročilá“ jednání s Kábulem, přestože talibánský režim není oficiálně uznán.
