Článek
Další příčky patřily vůdci bolševické revoluce Vladimíru Iljiči Leninovi a caru Petru I.
Letos se do první desítky probojovali ještě kosmonaut Jurij Gagarin, spisoval Lev Tolstoj, sovětský maršál Georgij Žukov, carevna Kateřina II. a básník Michail Lermontov.
Ve druhé desítce skončili například vědci Michail Lomonosov, Dmitrij Mendělejev či Albert Einstein a Isaac Newton, vojevůdci Alexandr Suvorov a Michail Kutuzov, sovětští vůdci Leonid Brežněv a Michail Gorbačov či francouzský císař Napoleon.
Dotázaní uváděli jména historických osobností sami a mohli jich vyjmenovat několik, takže součet odpovědí v průzkumu převýšil 100 procent.
„Démonizace Stalina je útokem na Rusko”
Při obdobném průzkumu před pěti lety se v první pětici na žebříčku objevila stejná jména, jen za Stalinem (42 procent) tehdy následovali Lenin a Petr I. (oba po 37 procentech), Puškin (29) a Putin (22 procent), připomněla agentura Interfax.
Putin nedávno v rozhovoru s americkým režisérem Oliverem Stonem o Stalinovi hovořil, označil ho za produkt své doby. „Nadměrná démonizace Stalina je jednou z cest, jak útočit na Sovětský svaz, na Rusko. Jak ukázat, že dnešní Rusko na sobě stále nese jakási mateřská znaménka stalinismu. Všichni máme nějaká mateřská znaménka, no a co?” řekl Putin.
Rusko se podle Putina zásadně změnilo: „Ve vědomí samozřejmě cosi zůstává, ale to neznamená, že máme zapomenout na hrůzy stalinismu spojené s koncentračními tábory a s likvidací miliónů našich spoluobčanů.”