Článek
Unijní exekutiva v září navrhla zablokovat výplatu peněz odpovídajících 65 procentům maďarského podílu na unijních kohezních fondech pro období 2021 až 2027 kvůli obavám, že bude jejich rozdělování ovlivněno korupcí, klientelismem či neprůhledným systémem veřejných zakázek. Komise tak poprvé využila nového pravidla, na němž se v zájmu ochrany unijního rozpočtu předloni přes odpor Maďarska a Polska shodly členské země.
Maďarsko, které se potýká s vážnými ekonomickými problémy, se pod hrozbou ztráty peněz rozhodlo po letech odmítání přijmout sérii reformních kroků, jež však komise koncem listopadu označila za nedostatečné a své doporučení potvrdila.
Ministři financí unijních států však v úterý nenašli potřebnou většinu hlasů, aby návrh komise schválili. České předsednictví EU spojilo projednávání maďarských fondů se schválením finanční pomoci Ukrajině a globální minimální daně pro firmy, které Maďarsko blokuje. Jednání však skončilo patem a ministři si vyžádali od komise novou analýzu.
Inflace v Maďarsku nebrzdí, vyskočila na 22,5 procenta
Hahn v dopise konstatuje, že Maďarsko sice ukázalo snahu o reformy, v mnoha případech však bude klíčové vidět jejich fungování v praxi, které zatím komise neměla možnost vidět. Dokud k tomu nedojde, „odůvodněný odhad úrovně rizika pro unijní rozpočet v současnosti odpovídá 65 procentům dotčených (dotačních) programů“, uvedl komisař v dopise. EK jej doplnila přílohou popisující změny od minulého hodnocení z listopadu, podle níž ve většině bodů nenastal žádný posun.
Podle diplomatů je nyní ve hře svolání mimořádného zasedání ministrů financí, kteří musejí o osudu maďarských peněz rozhodnout nejpozději v pondělí 19. prosince. Maďarský premiér Viktor Orbán by podle některých zdrojů chtěl celou záležitost, jež dále vyostřuje spor jeho vlády s Bruselem i ostatními členskými zeměmi EU, projednávat na jednání unijních lídrů příští čtvrtek.
Orbán kličkuje kvůli dotacím z evropských fondů
