Článek
Podle Blanára byla Bratislava oslovena prostřednictvím ambasády USA už v úterý tohoto týdne. Ministerstvo nyní analyzuje zakládající dokumenty a zvažuje, zda je případné členství v souladu se slovenskou legislativou i mezinárodními závazky státu.
Blanár ve svém vyjádření zdůraznil, že Slovensko vítá jakoukoli mírovou iniciativu, která dokáže přinést „reálné výsledky“. Jako argument uvedl, že americké administrativě pod vedením Donalda Trumpa se podle něj podařilo dosáhnout pokroku v několika konfliktech.
„Vítáme jakoukoli mírovou iniciativu, která dokáže přinést reálné výsledky, jak se to americké administrativě pod vedením Donalda Trumpa podařilo například mezi Arménií a Ázerbájdžánem, mírovým plánem v Pásmu Gazy či při aktuálně probíhajících jednáních mezi ukrajinskou a ruskou stranou,“ uvedl Blanár.
Ministr zahraničních věcí, ale nezmínil, kde chce vzít finanční zdroje, jelikož Donald Trump avizoval, že má stálé členství v Radě míru stát 1 miliardu dolarů, tedy zhruba 21 miliard korun či asi 920 milionů eur. Je však možné také tříleté bezplatné členství.
Co by členství znamenalo pro Slovensko?
Pro slovenskou vládu, která dlouhodobě akcentuje „potřebu diplomatického řešení války na Ukrajině“, je Trumpova iniciativa v souladu s deklarovaným důrazem na mírová jednání. Blanár už v minulosti označil Trumpův plán za „cestu k míru“ a zdůrazňoval, že konflikt na Ukrajině podle něj nemá vojenské řešení.
Na druhé straně se otevírají otázky ohledně dopadů na tradiční zahraničněpolitickou orientaci Slovenska. Členství v projektu, který někteří vnímají jako alternativu nebo konkurenci k OSN a dalším multilaterálním organizacím, může vyvolat napětí uvnitř Evropské unie i mezi spojenci v NATO.
Co je Trumpova Rada míru
Rada míru je součástí širšího plánu Spojených států na posílení jejich role v řešení ozbrojených konfliktů, především na Blízkém východě a ve východní Evropě. Vznikla v návaznosti na americký mírový návrh pro Pásmo Gazy, který počítá s příměřím, demilitarizací území a postupnou obnovou pod mezinárodním dohledem. Nové těleso má podle představy Washingtonu dohlížet na realizaci těchto kroků a zároveň se stát platformou pro zprostředkování dalších mírových jednání ve světě.
Trumpova administrativa prezentuje Radu míru jako doplněk stávajících mezinárodních struktur, především OSN. Kritici však upozorňují, že iniciativa může v praxi fungovat jako paralelní mocenský nástroj Spojených států a jejich spojenců a oslabovat tradiční multilaterální formáty. Symbolicky důležité je také to, že v čele projektu stojí přímo Donald Trump, který Radu využívá i k potvrzení své globální politické role.
Česká republika obdržela pozvánku ke vstupu do Rady ve čtvrtek. Stanovisko vlády nyní připravuje ministerstvo zahraničí, známé by mohlo být v pondělí.
