Článek
Vláda Andreje Babiše (ANO) v nejnovějším návrhu rozpočtu seškrtala peníze na obranné výdaje z původních 175,79 miliard korun na 154,79 miliard korun, což představuje pouze 1,73 procenta HDP. Sám Babiš tvrdí, že veškeré výdaje na obranu budou 185 miliard korun, tedy 2,06 procent HDP. V těchto 185 miliardách jsou však započteny i výdaje jiných ministerstvech, včetně dopravy či vnitra.
„Nemyslím si, že tohle Rutte nechá projít,“ sdělil listu jeden z oslovených diplomatů. „Nemyslím si, že chce dát Trumpovi záminku k tomu, aby se do NATO pustil,“ doplnil.
Právě výdaje na další ministerstva než jen na obranu list Politico označil za „hru s čísly“ a „rozpočtovou gymnastiku“. Zmínil, že se Babiš potřebná dvě procenta snaží zaplácnout například částečným dokončením dálnice D11, která by spojovala Prahu s polskými hranicemi.
Petra Guasti, docentka politologie na Karlově univerzitě v Praze podle listu uvedla, že motivací pro ‚kreativní účetnictví‘ Babišovy vlády je především touha utratit více jinde, včetně sociálního zabezpečení, a také historicky nízký zájem českého premiéra o otázky obrany.
Na loňském summitu v Haagu se členské státy NATO dohodly, že výdaje na obranu zvýší na pět procent HDP, 3,5 procenta z toho přímo na obranné výdaje a 1,5 procenta právě například na infrastrukturu. „Praha se však ubírá opačným směrem,“ konstatuje Politico.
Podle něj to „pravděpodobně“ rozčílí další evropské vlády, které také čelí obtížným kompromisům kvůli zvyšování výdajů, často na úkor těch sociálních.
„Po Haagu jsme si všichni mysleli, že dvě procenta už musí zůstat minulostí. Všichni se v tomto ohledu snažíme. Zůstat kolem dvou procent bez plánů na zvýšení, nebo dokonce jít níž, nepomůže NATO k posílení,“ řekl další z diplomatů.
Kromě toho česká vláda také riskuje „rozhněvání Bílého domu“. „Prezident Trump očekává, že spojenci NATO dodrží svůj slib o pět procentech HDP na výdajích na obranu,“ uvedla Anna Kellyová z tiskového oddělení Bílého domu, jíž se Politico dotázalo na plánované české obranné výdaje.
Fialova vláda dělala totéž
Do obranných výdajů zařazovala peníze pro jiné rezorty i předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Ta v roce 2024 na obranu dala 177,1 miliardy korun, vyčerpat se podařilo 166,8 miliardy, uvedla tehdejší ministryně obrany Jana Černochová (ODS) s tím, že to představuje 2,09 procenta HDP.
Samotná obrana v roce 2024 hospodařila se 164,3 miliardy korun. Do konce roku dokázala využít 159 miliard a nedočerpáno tak zůstalo 5,3 miliardy. „Ministerstvo obrany tedy vyčerpalo 1,99 procenta HDP. Obranné výdaje ostatních institucí činily 12,8 miliardy, přičemž nevyčerpaly pět miliard korun,“ uvedl tehdy rezort.
NATO následně ve výročním zhodnocení uvedlo, že Česká republika vynaložila na obranu v roce 2024 2,08 procenta HDP.
Ve srovnání s rozpočtem nynější vlády však rozpočet počítá s výdaji mimo ministerstvo obrany ve výši více než 30 miliard korun. V případě vlády Petra Fialy to bylo necelých 13.
