Opozice chce ztížit vládě zásahy do veřejnoprávních médií

„Pokud pozměňovací návrh neprojde, zvážíme další kroky ve spolupráci s opozičními kolegy,“ řekl Novinkám předseda sněmovního mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL). Opoziční poslanci přišli s plánem, aby zákony o ČT a ČRo musela schválit Sněmovna i Senát, bez možnosti přehlasovat nesouhlas horní komory.

Záměr předložili jako pozměňovací návrh k senátní novele ústavy, která má zavést kontrolu NKÚ nad ČT a ČRo. Doplnit by se měl článek 40 ústavy. Ve skupině předkladatelů mají zastoupení všechny opoziční strany.

Protože jde o změnu ústavy, je k jejímu prosazení třeba 120 hlasů poslanců. Koalice proto potřebuje podporu alespoň části opozice. Zároveň ale mohou opozičníci přijetí celého zákona zablokovat. V úterý ve Sněmovně novela prošla prvním čtením.

„Mně blikají kontrolky. Určitě to není uzavřená věc vzhledem k tomu, co si pod tou novelou někteří vládní politici představují – že to bude nástroj šikany,“ doplnil Talíř k zavedení kontroly NKÚ.

Že je zablokování celé novely ústavy jedním z možných scénářů, řekl Novinkám také předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. „Uvidíme, jak ta jednání budou probíhat. Nevylučuji to. Samozřejmě to musíme projednat v jednotlivých stranách a budeme o tom jednat i se zástupci koalice,“ řekl s tím, že se o této možnosti opoziční kluby už bavily.

Diskuzi o podpoře novely v klubu ODS očekává také bývalý ministr kultury Martin Baxa.

Pokud by pozměňovací návrh prošel, byla by to značná komplikace pro vládu. Plánuje totiž rozsáhlé změny financování obou médií veřejné služby a nově by je musel schválit Senát. Horní komoru ale kontroluje opozice, která je zásadně proti avizovaným změnám.

Přestože kontrolu NKÚ chtěla zavést už minulá vláda, opoziční poslanci se obávají, že ji koalice nyní chce zneužít jako bič na veřejnoprávní média.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) vyjádřil pro Novinky pochybnosti o motivacích opozice. „Upřímně mi to nepřijde jako šťastné řešení. Přijde mi zvláštní, že s tímto návrhem přichází Marek Benda (ODS) až teď. Pokud by šlo o tak zásadní systémovou pojistku pro demokracii, dávalo by smysl ji prosadit už při loňské novele mediálních zákonů,“ uvedl.

Podobně to vidí také poslanec ANO Patrik Nacher. „Není důvod k takové změně u normy, která má konečně umožnit kontrolu NKÚ veřejnoprávních médií. Koneckonců se k tomu současná opozice zavázala v roli vládní koalice v minulém volebním období a veřejně to podpořili ředitelé ČT a ČRo. Není žádný důvod podmiňovat schválení této senátní normy čímkoliv,“ napsal Novinkám.

„Atmosféra, ve které se přijímá novela ústavy zaměřená na kontrolu NKÚ v médiích veřejné služby, je jiná než za naší vlády. Naše vláda, naše vládní koalice, důvěřovala principu médií veřejné služby, samotné existence médií veřejné služby. Současná vládní koalice toto nemá,“ vysvětloval Baxa v úterý ve Sněmovně důvody pro předložení pozměňovacího návrhu.

V rámci aktuální diskuze o budoucnosti veřejnoprávních médií doporučují změnu článku 40 ústavy také mediální vědci z českých univerzit, kteří stojí za nedávno publikovanou expertní studií.

„Mám za to, že by to pomohlo stabilizovat situaci. Zároveň znamenalo, že musí nastat shoda mezi opozicí a vládou, což je u takto citlivé otázky určitě na místě,“ vysvětlila pro Novinky Marína Urbániková z Karlovy a Masarykovy univerzity, jedna z autorek studie.