Ruští špioni změnili v Evropě taktiku, jejich činnost bují

Priority zůstávají stejné jako před válkou: krást západní tajemství, umocňovat rozpory v NATO a podkopávat podporu Ukrajiny. Metody ruských tajných služeb se však staly vynalézavějšími, aby kompenzovaly narušené špionážní sítě v Evropě a obcházely omezení pro Rusy působící na kontinentu, píše list.

„Ony (ruské tajné služby) skutečně musely změnit svůj modus operandi… uchýlit se k jiným nástrojům,“ sdělil listu nejmenovaný západní zpravodajský důstojník. „Ruské aktivity jsou na stejné, ne-li vyšší úrovni než během studené války,“ uvedl další. „Ruská rozvědka je obří mašinérie a opět dělá to, co dělala vždy,“ cituje list svůj třetí zdroj z komunity tajných služeb.

Jednou z největších změn, k nimž se Kreml uchýlil, se zdá být zvýšené využívání „proxy“ zpravodajských subjektů – cizích státních příslušníků pohybujících se v politice, obchodu či organizovaném zločinu. „Nemusejí ani vědět, že pracují pro Rusy, mohou to být zločinci nebo jiné osoby, které jsou za to placeny,“ poodhalil ruské postupy zdroj.

Kreml také vyvíjí tlak na ruské exulanty, aby je a další odpůrce režimu, kteří po vypuknutí války uprchli do zahraničí, kooptoval do svých řad. „Víme o případech, kdy se Moskva pustila do příbuzných emigrantů, kteří zůstali v Rusku,“ řekl FT Andrej Soldatov, expert na ruské bezpečnostní služby.

Podle zpravodajských analytiků a devíti úředníků, jejichž výpovědi britský list použil jako podklad k napsání zmíněného článku, má ruské řízení operací na dálku či za použití naverbovaných nováčků své klady i zápory.

Tito lidé mají lepší předpoklady pro popření špionských aktivit. Mohou se snáze dostat k obchodním tajemstvím, vytvářet schémata k obcházení protiruských sankcí či pronikat do počítačových sítí. Například USB disk, který do počítače zapojí uklízečka v kanceláři, může přinést stejně cenné informace jako informace z lidského zdroje, který si „tradiční špion“ po léta kultivuje.

Takoví agenti se však hůře kontrolují a mají tendenci podceňovat konspirační pravidla, shrnuje FT. Rusko si proto začalo budovat novou síť řídících špionů na místě. Podle zprávy londýnského think-tanku Royal United Services Institute začala ruská vojenská rozvědka GRU v reakci na tento problém rekrutovat agenty bez vojenského vzdělání, kteří nepozorovaně přecházejí do cílových zemí a navazují tam osobní kontakty.

Použití takových agentů místo diplomatů zároveň ztěžuje kontrarozvědnou činnost, protože západní služby dříve věděly, kteří zaměstnanci ambasády jsou špioni, a mohly je sledovat, či oslovit. „Pozvali byste je k sobě domů, dali si skleničku, představili rodinu, dali jim najevo, že jste člověk, pěstovali si důvěru. To byl základ,“ řekl další citovaný západní agent.

V neutrálních zemích – Rakousku a Švýcarsku – však stále spolehlivě funguje i tento „tradiční“ model ruských špionů pracujících na velvyslanectvích.

Bezpečnostní představitelé obou zemí uvedli, že pod diplomatickým krytím tam stále působí asi 150 známých ruských agentů. Zdroj z jiné země odhadl, že téměř třetina ruských zpravodajských operací na celém kontinentu je nyní řízena z „bezpečných center“ ve Vídni a Ženevě. Kromě toho prý ruští špioni posílili své základny v zemích mimo schengenský prostor, s nimiž má Rusko bezvízový styk, například v Turecku či Spojených arabských emirátech.

Několik vyhoštěných agentů se údajně také přesunulo do srbského Bělehradu, který udržuje dobré vztahy s Moskvou.

Je vcelku nemožné zjistit, jak účinné pozměněné ruské špionážní metody jsou či budou. „Ve světě zpravodajských služeb si vždy velmi dobře uvědomujete, kolik toho nevíte,“ varoval jeden ze západních špionů citovaných listem.