Článek
„Byl nemocný, vážně nemocný. Nemoc se nakonec ukázala být silnější,“ oznámil Volodin poslancům Tarasenkovo úmrtí. Ten přitom v den své smrti podle oficiálních záznamů v parlamentu jedenáctkrát hlasoval – naposledy zhruba 30 minut předtím, než se kolegové dozvěděli o jeho skonu.
Tarasenko z vládní strany Jednotné Rusko tak (pravděpodobně nevědomky) ještě stihl podpořit například odstoupení Ruska od Mezinárodní úmluvy o mokřadech nebo zákon, který umožňuje vdovám po ruských vojácích zabitých při invazi na Ukrajinu používat automobily po svých manželích dřív, než bude oficiálně vypořádáno dědictví.
Teprve pro zákon o pokutách za vyhledávání extremistických materiálů na internetu ve třetím čtení už Tarasenko nehlasoval. „Zpráva o jeho smrti se zřejmě dostala do Dumy, takže pro tento zákon už jeho jménem nehlasovali,“ podotkla BBC.
Nemuselo jít ale o nezákonný postup. „Podle parlamentních pravidel je hlasování na základě plné moci povoleno, pokud zákonodárce uvede pádný důvod a předá svou hlasovací kartu kolegům,“ upozornil v této souvislosti web The Moscow Times.
V minulosti takto hlasovalo už vícero zjevně nepřítomných, či dokonce zesnulých zákonodárců. Jedním z nejkřiklavějších případů byl poslanec Vjačeslav Osipov, s jehož kartou v prosinci 2012 kolegové v parlamentu hlasovali celkem 31krát, ačkoliv byl tou dobou už mrtvý.
