Rusko ve velkém rozjelo výstavbu základen u hranic s Finskem. Vzbuzuje to velké obavy

U Petrozavodsku, jenž leží 160 km východně od hranice s Finskem, se buduje nové velitelství, pod které budou spadat desetitisíce vojáků. U Kamenky, která se nachází u ruského města Vyborg nedaleko finských hranic, se stavějí nová kasárna. Modernizují se také sklady a v Petrohradu se rekonstruuje vojenská nemocnice.

Rusko současně staví nové vojenské město Sputnik nedaleko Severomorsku u hranice Ruska s Finskem a Norskem. Výstavbu potvrzuje srovnání satelitních snímků z let 2021/22 a 2025, které provedla Finská skupina Black Bird Group a které otiskl list The Wall Street Journal.

Rozšiřuje se i železniční síť. V prosinci byla obnovena vojenská železniční brigáda, která má na starosti kladení kolejí. Tratě vedou podél hranice s Finskem na sever až k hranici s Norskem a na jih k Estonsku, uvedl Emil Kastlehemli ze skupiny Black Bird.

„Podél rusko-finské hranice existuje asi deset míst, kde ji lze překročit s mechanizovanými silami,“ upozornil profesor finské Národní obranné univerzity v Helsinkách Juha Kukkola. „Pokud vidíte budování nových železnic nebo rekonstrukci starých, bylo by dobré tomu věnovat pozornost,“ dodal.

Aby mohlo Rusko koncentrovat své síly u hranic se západními zeměmi, vytvořilo loni nové vojenské okruhy Moskevský a Leningradský. Moskevský okruh snímá ze Západního okruhu břímě starostí o obranu ruské metropole. Do Leningradského, který má na starosti obranu Petrohradu a hranice s Lotyšskem, Estonskem a Finskem, směřuje nejvíce posil. Brigády se změní v divize, kdy se počet jejich příslušníků ztrojnásobí na 10 000, uvedly západní zpravodajské služby.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil v roce 2023, aby armáda měla 1,5 milionu příslušníků, přičemž před válkou na Ukrajině jich měla milion. Loni už uvedl, že celkově mají mít ozbrojené síly 2,4 milionu lidí.

„Nezáleží na tom, jaké mohou zkoušet inovace na taktické nebo operační úrovni, u Rusů záleží na velikosti. Vždy končí u čísel,“ řekl zástupce finského náčelníka generálního štábu Sami Nurmi v narážce na to, že Rusko ani SSSR v bojích nikdy příliš nehleděly na ztráty a snažily se využít své početní převahy.

Spojené státy odhadují, že měsíčně se nechá naverbovat asi 30 000 vojáků, některé východoevropské rozvědky uvádějí dokonce 40 000, přitom loni v létě to bylo jen 25 000.

„Nemají problémy s náborem. Vidíme, že se armáda stává novou elitou,“ komentoval to Daivis Petraitis z Baltské obranné koleje v Estonsku. Vyšší počty umožňují rotaci vojsk na Ukrajině i budování nových jednotek.

Rusko zvyšuje i výrobu zbraní. Jestliže v roce 2021 vyrobilo 40 kusů tanků T-90M, nyní jich vyrábí asi tři stovky ročně. Vysoký finský vojenský představitel uvedl, že žádný z nich nemíří na frontu na Ukrajinu, ale zůstávají v Rusku připravené k pozdějšímu využití. Jen vzácně se objevují na záběrech z fronty, natož aby tam byly vidět zničené.

O dvacet procent stoupla i výroba děl a munice. Na obranu Rusko dává letos před šest procent HDP, přičemž loni to bylo 3,6 procenta. USA vydávají 3,4 procenta HDP.

„Ruská armáda se reorganizuje a roste vyšším tempem, než mnozí analytici předpokládali,“ řekl americkém senátnímu výboru pro obranu velitel amerických sil v Evropě Christopher Cavoli.

„Ruská armáda, která nesla hlavní tíhu bojů, je dnes větší než na začátku války,“ konstatoval.

Dánská zpravodajská služba v únoru varovala, že Rusko může do pěti let zahájit velkou válku v Evropě, pokud bude přesvědčeno o slabosti NATO. Případné příměří na Ukrajině může tuto dobu zkrátit.

„Pokud se ptáte, jak brzy by ruská armáda mohla provést omezenou operaci proti pobaltským státům, tak docela brzy,“ řekl Michael Kofman z programu Rusko a Eurasie ve washingtonské Carnegieho nadaci pro mezinárodní mír.

Pobaltští představitelé se podle něj „dívají na časový rámec dvou až tří let po válce“. „V případě rozsáhlé války s NATO by časový rámec mohl být spíše sedm až deset let,“ poznamenal.

Jeden z evropských zpravodajců předpokládá, že by Rusko mohlo při útoku na Estonsko, kde je velká ruská menšina, otestovat jednotu NATO a jeho ochotu bránit pobaltský stát.

„Nemáme moc času,“ uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. „Musíme vybudovat silnou alianci, silný velitelský systém a dobře vybavené ozbrojené síly,“ dodal.

Americký prezident Donald Trump ovšem varovná slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by mohlo Rusko zahájit válku proti NATO, kdyby Spojené státy omezily podporu aliance, odmítl. „Nesouhlasím s tím ani trochu,“ prohlásil.

O konfliktu s NATO přitom mluví i ředitel moskevského Střediska pro analýzy strategií a technologií Ruslan Puchov: „Logika poslední dekády ukazuje, že očekáváme nějaký konflikt s NATO.“

Kukkola uvedl, že Rusko chce mluvit do evropské bezpečnostní architektury: „Když se podíváte na ruskou vojenskou historii od Petra Velikého až po dnešek, chápu, proč si myslí, že si zaslouží místo u jednacího stolu. Byli v Paříži poté, co porazili Napoleona, byli v Berlíně poté, co porazili nacisty. Chápu, proč chtějí změnit evropskou bezpečnostní architekturu a využívají svou vojenskou sílu, aby to dokázali, i když s tím nesouhlasím.“