Článek
Ruské útoky na Západ a NATO budou podle dánské zpravodajské služby v nadcházejících měsících častější a „pro zasažené země budou mít větší následky než v minulosti“, uvádí agentura Reuters.
Rovněž podle dánské analýzy hrozeb existuje „nízké, ale rostoucí riziko“, že Rusko spustí omezený vojenský útok proti jednomu nebo několika státům NATO, které s ním sousedí.
„Omezený vojenský útok by ze strany Ruska byl zoufalým tahem a stejně jako zesílené hybridní útoky by se mohl odehrát v následujících měsících,“ stojí ve zprávě dánské zpravodajské služby.
Šéf vojenské zpravodajské služby Thomas Ahrenkiel na tiskové konferenci specifikoval, že by tyto útoky mohly mít podobu izolovaných úderů zbraněmi dlouhého doletu na infrastrukturu podporující Ukrajinu, nebo by to mohly být operace pod falešnou vlajkou s použitím dronů ukrajinské výroby.
Moskva by také pod záminkou ochrany ruských menšin mohla do pohraničí NATO nasadit vojáky. „Cílem není zemi obsadit, ale rozdělit NATO,“ uvedl Ahrenkiel.
Dánská agentura pro krizovou odolnost zároveň ve čtvrtek v oficiálním vyjádření uvedla, že je pravděpodobné, že Rusko plánuje ničivé kyberútoky na Dánsko, a zvýšila úroveň stávající hrozby.
Hybridní válka a ruské sabotáže na evropské půdě se opět staly mimořádně sledovaným tématem poté, co se na letišti v německém Lipsku na začátku srpna u ukrajinského nákladního letadla s municí našel dron s výbušninami. Podle německé vlády za tímto incidentem prokazatelně stojí Moskva.
Dánská armáda minulý týden zase oznámila incident v mezinárodních vodách u dánského pobřeží. Ruská fregata tam na dánský vojenský vrtulník, který měl za úkol ji vyfotografovat, vypálila dvě světlice.
