Článek
„Ministerstvo průmyslu a obchodu vysvětlilo, že provádí plánovanou spolupráci s maloobchodními řetězci s cílem snížit volatilitu cen za účelem ochrany ruského spotřebitele,“ napsal Kommersant, podle nějž vláda rozeslala příslušným potravinářským svazům návrh k připomínkám.
Podle listu se počítá s tím, že za regulované ceny by se ruské maloobchody měly nakupovat 80 procent (od roku 2028 pak 90 procent) zeleniny, mléčných výrobků a drůbeže. Méně tvrdá varianta počítá s tím, že pevnou cenu si mezi sebou stanoví obchody a producenti, přičemž podmínky smlouvy nebude možné měnit více než jednou ročně.
„Druhý scénář pozměňovacích návrhů je tvrdší. Zahrnuje schválení cen speciální komisí zahrnující zástupce výkonné moci a odborných sdružení v podobě cenového rozmezí,“ napsal Kommersant.
Zástupci potravinářských sdružení jsou podle listu s chystanou změnou nespokojení a zvažují už různé způsoby jak nařízení obejít. „Pokud se pro výrobce stane nerentabilní pracovat za stanovené ceny, mohou zastavit výrobu,“ varoval například šéf Národní masné asociace Sergej Jušin.
Ruských zpráv o chystané regulaci potravin si všiml i ukrajinský web Kyiv Independent. Jím oslovení experti plánovaný krok vidí jako příznak rostoucích ruských ekonomických problémů a posun k regulované ekonomice sovětského typu, který může vyvolat nedostatek některých potravin.
Rusy znepokojují ceny víc než válka
„Rusko se nyní posouvá směrem k plně plánovanému systému ve stylu příkazů, se všemi svými obvyklými nedostatky – neustálým nedostatkem potravin, dlouhými frontami a vším ostatním, co s tím souvisí. To je to, co je nyní před Rusy a začíná to být zcela jasné,“ řekl serveru významný ruský ekonom Igor Lipšic, který nyní žije v Litvě.
„Je to o státem stanovených cenách, které musí producenti dodržovat. A pokud toho nebudou schopni, utrpí ztráty. A pokud utrpí ztráty, budou žádat o dotace – které jim vláda neposkytne,“ vylíčil.
Podle červnového průzkumu ruské agentury Levada Center přitom označilo 58 % Rusů rostoucí ceny za svou hlavní obavu. Naproti tomu pouze 33 % uvedlo válku na Ukrajině nebo související problémy.
„Tato otázka je pro režim (ruského prezidenta Vladimira) Putina vysoce citlivá. Podkopává to jeho schopnost dál předstírat, že je všechno v pořádku a nic se neděje,“ řekla webu Kyiv Independent ruská rodačka Marija Sněgovaja, která nyní působí v americkém think tanku Centru pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
