Článek
Obvinění ruské velvyslankyně jsou mimořádně závažná, české ministerstvo zahraničních věcí se k nim ale nijak nevyjádřilo. Na dotazy Novinek zaslané ve čtvrtek ráno i přes slib, že tak učiní, do publikace článku neodpovědělo.
Ponomarjovová v rozhovoru, který Ruský dům v Praze zveřejnil v češtině na svém webu, nejprve uvedla, že se velvyslankyní stala v době, kdy vztahy mezi zeměmi nejsou „nejjednodušší“, což je podle ní dáno „mezinárodním kontextem“.
„Musím však říci, že Česko se bohužel už v roce 2021 ocitlo spolu s USA na seznamu dvou států, které vůči Ruské federaci a jejím občanům podnikají nepřátelské kroky — což byl výsledek předchozí protiruské kampaně, kterou oficiální Praha vedla několik let předtím,“ uvedla Ponomarjovová.
„Po vrbětické provokaci v roce 2021, kdy se v Praze rozhodli obvinit Rusko z účasti na výbuších v českých muničních skladech, k nimž došlo v roce 2014, se česká strana definitivně vydala cestou eskalace a prohlubování negativ v rusko-českých vztazích,“ doplnila. Výbuchy ve skladech ve Vrběticích, které si v roce 2014 vyžádaly životy dvou českých občanů, mají přitom prokazatelně na svědomí agenti ruské GRU.
„Nárůst rusofobie“
Ruská velvyslankyně v rozhovoru pro agenturu RIA Novosti, která je v Evropské unii sankcionovaná za šíření ruské propagandy, dále stupňovala útoky na Českou republiku.
„Po únoru 2022 jsme v souvislosti se zahájením ruské speciální vojenské operace za demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny (lživý název pro ruskou válku na Ukrajině) pozorovali v českém politickém a informačním prostoru pouze nárůst zaslepené rusofobie, rozdmýchávané primitivními propagandistickými metodami,“ řekla.
Podle ní je to důsledkem toho, „když se místo po staletí utvářených a dodržovaných principů mezinárodního práva, univerzálních norem jednání s partnery a tradic spolupráce, založených na historické zkušenosti, na zkušenosti mezilidského styku, kulturní blízkosti a vzájemném duchovním obohacování národů, vnucují jakási ‚pravidla‘ založená na pseudohistorických bádáních a jakýchsi ‚společných hodnotách‘“. K tomu dodala, že se „všechno obrací vzhůru nohama“.
Velvyslankyně už nepřipomněla, že nejvyšší ruské vedení vyhrožuje Západu, včetně České republiky, jadernými i konvenčními vojenskými útoky. Vznáší také požadavky týkající se členství či působení Česka v NATO, čímž zasahuje do suverénního rozhodování země.
Podle velvyslankyně jsou nyní vztahy mezi oběma zeměmi na „prakticky nejnižším bodě“ a je jen „těžké si představit nějaké průlomové myšlenky v dvoustranných záležitostech“. Doplnila, že ačkoli současná vláda Andreje Babiše (ANO) „zmírnila protiruskou rétoriku“, „dokud české podniky vojensko-průmyslového komplexu aktivně pracují na podpoře kyjevského režimu a tím se podílejí na zabíjení občanů naší země, zlepšení vztahů je sotva možné“.
Česko „neodsuzuje kyjevský režim“
Ponomarjovová následně hovořila o tom, že Česko neodsuzuje „kyjevský režim na oficiální úrovni“, a to i přesto, že „někteří čeští oficiální představitelé skutečně vyjádřili pohoršení v souvislosti s nedávnými křiklavými případy heroizace nacistických přisluhovačů na Ukrajině“. Není však jasné, co přesně tím měla na mysli.
Následně se pohoršila nad tím, že Praha hlasuje proti ruské rezoluci Valného shromáždění OSN s názvem Boj proti heroizaci nacismu, neonacismu a dalším praktikám, které přispívají k eskalaci současných forem rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a s nimi spojené nesnášenlivosti.
V rozhovoru hovořila také o sovětských pomnících v Česku, které jsou podle ní terčem vandalů. „Rozpaky však vyvolává to, jak se úřady některých českých obcí de facto solidarizují s vandaly a místo obnovy poškozených pomníků dávají přednost jejich úplnému odstranění. Taková rozhodnutí se přitom podávají pod rouškou snižování společenského napětí. Pocity vandalů někomu zřejmě velmi leží na srdci,“ nechala se slyšet.