Článek
Stubb v rozhovoru telefonát hájil a o jednání hovořil jako o „dobrém a přímém“. „Pokud chceme být součástí jednání, nemůžeme mlčet a držet stisknuté tlačítko ztlumení. Musíme naopak mluvit přímo s Rusy,“ řekl finský prezident podle německého deníku.
Putin byl během asi 90minutového telefonátu podle Stubba „velmi bystrý, velmi analytický, velmi dobře připravený a velmi klidný ve způsobu, kterým rozhovor vedl“. „Putin umí rozhodně i naslouchat,“ řekl také prezident. Podle něj se však ruské stanovisko nezměnilo. Putin nadále popírá nezávislost, suverenitu a územní celistvost Ukrajiny.
K rozhovoru se tento týden vyjádřil i Støre, který řekl, že se Putinovi snažili vysvětlit, proč Evropa podporuje Ukrajinu. „Jsme přesvědčeni, že by se k Putinovi měly dostat evropské hlasy, které mu vysvětlí, proč a jak podporujeme Ukrajinu,“ nechal se slyšet.

Nový finský prezident Alexander Stubb
Podobně se vyjádřil pro Politico také nejmenovaný vysoký evropský úředník. „Je důležité, aby americký prezident Donald Trump nebyl jediným lídrem Západu, který mluví s Putinem. Máme snad pocit, že USA by si měly přivlastnit naše cíle?“
Putin je oba poučoval
Deník The Financial Times (FT) s odkazem na tři osoby obeznámené s obsahem telefonátu koncem října informoval, že Putin většinu času na telefonu využil k tomu, aby oba lídry poučoval o středověkých slovanských dějinách. To však Stubb i Støre posléze odmítli.
Telefonát evropských lídrů sklidil vlnu kritiky. Silné rozhořčení neskrývala dánská premiérka Mette Frederiksenová. Podle ní Finsko s Norskem jednaly na vlastní pěst.
„Domnívám se, že musíme zachovat jednotu Evropy, a ne jednat každý zvlášť,“ řekla v úterý Frederiksenová s tím, že nevidí „žádné známky toho, že by Rusko usilovalo o mír s Evropou“.


