Převrat v Jerevanu nechystáme, dušuje se Moskva. Na hranici Arménie a Ázerbájdžánu zatím přituhuje

„Je to další věc z kategorie mytologie. Můžu to označit jako kachnu,“ komentovala ve středu Zacharovová tvrzení o Ruskem plánovaném převratu v Arménii. Tatáž mluvčí ale také loni – devět dní před ruskou invazí na Ukrajinu – posměšně komentovala zvěsti o chystaném vpádu s tím, že Západ jí má dát vědět, kdy k útoku dojde, aby si mohla naplánovat dovolenou.

Na co přesně nyní Zacharovová reagovala? Na telegramovém účtu Bagramjan 26, který má podle ázerbájdžánské agentury Turan velmi blízko k Pašinjanovi, se 8. září objevila tato zpráva: „Kreml připravil scénář pro převrat v Arménii. Cílem tohoto plánu je odstavit Pašinjana a jeho lidi od moci za pomoci wagnerovců, kteří jsou v zemi přítomni. Poslední kapkou pro Putina bylo arménsko-americké vojenské cvičení. V současnosti počet wagnerovců v Arménii vzrostl na 12 tisíc.“

V textu se též uvádí, že v okamžiku nedávné smrti šéfa žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina byly v Arménii „jen“ zhruba tři tisíce ruských žoldáků. „V současnosti se k nim přidaly ještě zhruba dva tisíce vojáků-kontraktniků, zejména z Rostova (většinou jde o etnické Armény),“ dodává telegramový účet.

Podle něj Moskva sází zejména na některé spojence ve vrchních patrech arménské armády s tím, že celková podpora Ruska v tamních ozbrojených složkách je ale nízká. Autoři účtu ovšem podotýkají, že Kreml by mohl přinejmenším destabilizovat situaci v zemi – i s ohledem na napětí na arménsko-ázerbájdžánské hranici.

Podle Zacharovové je celé tvrzení o převratu nesmysl, protože v Arménii se zhruba třímilionovou populací by si uvedených počtů wagnerovců a ruských vojáků muselo všimnout více lidí. Rusko má přitom v Arménii zhruba 10 tisíc vojáků, z toho zhruba polovinu na základně ve městě Gjumri, podotýká web Eurasianet.

Další jsou v Jerevanu, zhruba dva tisíce příslušníků ruských „mírových sil“ dohlížejí na klid v Náhorním Karabachu, mezinárodně uznaném území Ázerbájdžánu obývaném převážně etnickými Armény. Mandát ruských „mírových sil“ tam vyprší v roce 2025.

Pašinjan přitom nedávno řekl, že Jerevan udělal chybu, když se v otázkách bezpečnosti spoléhal jen na Moskvu, která podle něj už nemá dost sil, aby se v regionu angažovala. Počátkem září oznámil společné vojenské cvičení Arménie a USA, manévry s názvem „Eagle Partner 2023“ začaly 11. září a potrvají až do 20. září.

Zároveň Arménie fakticky přestala být aktivní v Ruskem vedené Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, jejímž členem formálně stále je. Arménie také nedávno oficiálně poslala první humanitární pomoc Ukrajině, kterou Rusko loni napadlo. Moskva vůči Jerevanu vznesla několik podrážděných prohlášení a předvolala si také arménského velvyslance v Moskvě.

Stále napjatější situace přitom panuje v Náhorním Karabachu a okolí. Zprávy z obou stran hranice naznačují, že se v třaskavém regionu může schylovat k další válce. „Vojenská a politická situace v našem regionu se za poslední týden výrazně zhoršila,“ hlásil minulý týden Pašinjan. Arménská média pak upozorňovala na výrazné posilování Ázerbájdžánu podél vysoce citlivé hranice.

Na sociálních sítích se v této souvislosti mohutně šířilo video vojenské kolony s namalovaným symbolem „∀“. Mnohým se v této souvislosti vybavila písmena „Z“ a „V“, která měla v počátečních dnech invaze na Ukrajinu namalovaná ruská vojenská technika, která se předtím zúčastnila vojenského cvičení.

Zvýšeného pohybu letadel s vojenským materiálem z Izraele do Ázerbájdžánu si navíc letos povšimla izraelská i arménská média. Jak poznamenal izraelský deník Ha’arec, židovský stát patří k hlavním zbrojním dodavatelům Ázerbájdžánu a v minulosti podobný nárůst dodávek bezprostředně předcházel bojovým operacím.

Z vojenských provokací se přitom obviňují navzájem Ázerbájdžán i Arménie. Baku například tvrdí, že síly Jerevanu v posledních dnech několikrát ostřelovaly jeho pozice v Náhorním Karabachu. Ázerbájdžánská státní televize AzTV pak varovala, že Jerevan se může chystat k eskalaci konfliktu.

Během šestitýdenní války Arménie a Ázerbájdžánu v roce 2020 padlo okolo sedmi tisíc vojáků. Baku tehdy převzalo tři karabašské okresy. Podle Jerevanu také fakticky kontroluje (a blokuje) Lačinský koridor, jediný pozemní koridor, který propojuje Náhorní Karabach s Arménií a na nějž by teoreticky měly dohlížet ruské síly.

Poslední větší boje se rozhořely v září 2022, kdy Ázerbájdžán získal na úkor Arménie několik dalších kilometrů čtverečních území ve střetech, které si na každé straně vyžádaly přes 400 mrtvých.

Pašinjan přitom ještě letos v květnu v bezprecedentním oznámení řekl, že Arménie je připravena uznat Náhorní Karabach za území Ázerbájdžánu a podepsat mírovou smlouvu. Na detailech ujednání se však obě země nedokázaly shodnout, a tak už o dva měsíce později Pašinjan hlásil, že další válka mezi oběma zeměmi je „velmi pravděpodobná“.

Kromě Ruska jsou přitom v regionu zainteresovány další mocnosti. Ázerbájdžán má mimořádně těsné vztahy s Tureckem, jež je členem NATO, blízko má ale také k Izraeli. Na Západ se začíná více orientovat i Arménie, což dokládá nejen aktuální cvičení s USA, hlavním obchodním partnerem ale zatím stále zůstává Rusko. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu přitom ekonomická závislost Jerevanu na Moskvě ještě vzrostla.

Své zájmy v regionu má i Írán, který s Jerevanem udržuje poměrně dobré vztahy. Islámské revoluční gardy dokonce minulý týden zveřejnily videa cvičení poblíž arménských hranic s výmluvnými popisky. „Varování (ázerbájdžánskému prezidentovi Ilhamu) Alijevovi“ a „Izraeli, měj se na pozoru“ s odkazem na spojence Baku.

Teherán přitom za účelem posílení Arménie lobboval za nákup indických zbraní pro Jerevan v hodnotě čtvrt miliardy dolarů, napsal s odvoláním na své zdroje kuvajtský list Al-Džarida. Dodal také, že íránské revoluční gardy už před rokem začaly cvičit Armény v používání dronů, jejichž použití v poslední válce mohutně pomohlo Ázerbájdžánu.