Polsko požaduje jaderné zbraně

„Domnívám se, že tento konflikt způsobí renesanci jaderných zbraní,“ řekl Bříza. „Jak jsme byli zvyklí v posledních třech dekádách, že počet jaderných zbraní klesal, tak se domnívám, že teď situace bude opačná,“ dodal.

Expert zmínil, kdo o ně projeví zájem a bude rozšiřovat jaderný arzenál: „Budou to státy jako Čína, které budou zařazovat do výzbroje více jaderných zbraní. A nedělejme si iluze, že poté, co Kim Čong-un v tuto chvíli vidí, jak se vyvíjí válka na Ukrajině, že by se vzdal jaderných zbraní. On ví dobře, že to je jeho pojistka pro přežití režimu, takže bude nadále svoje jaderné zbraně miniaturizovat, bude zvětšovat jejich výbušnou sílu a bude zvětšovat jejich počet. Určitě Írán bude dál vyvíjet svůj jaderný program. A konečně nezapomínejme na stát, který je nám velmi blízko - Polsko.“

„Polsko, když se podíváte na průzkum, tak si ze dvou třetin přeje mít ve výzbroji jadernou zbraň,“ upozornil Bříza. „Ví, že je to senzitivní, citlivé téma a nebudou se pokoušet jadernou zbraň vyvinout, ale pokusí se vstoupit do klubu nuclear sharing, sdílení jaderných zbraní v rámci NATO,“ dodal se zmínkou o programu NATO, který umožňuje nejaderným členským zemím Aliance se zapojit do jejich nasazení. Mohou využívat se souhlasem USA americké jaderné bomby skladované na svém území.

Do programu jsou už nyní zapojené Německo, Itálie, Turecko, Belgie a Nizozemsko. Američané mají na jejich území jaderné bomby B61 a tyto země mají vlastní nosiče těchto bomb, což jsou stroje Tornado, popřípadě F-16.

Polský prezident Andrzej Duda už v říjnu loňského roku v rozhovoru pro list Gazeta Polska řekl, že se v tomto směru již obrátil na Spojené státy. „Problémem je, že nemáme jaderné zbraně, a nic nenaznačuje, že bychom je mohli vlastnit v nejbližší budoucnosti. Ale pořád tu je možnost podílet se na programu nuclear sharing. Už jsme hovořili s americkým vedením, jestli zvažuje takovouto možnost. Téma je otevřené,“ nechal se slyšet Duda.

Tehdy se to vnímalo jako spíše symbolické vyjádření. Americký představitel to pro list The Guardian komentoval slovy: „Nejsme si vědomi, že by toto téma bylo nadneseno.“ Odkázal přitom na polskou vládu.

Bříza polský zájem o jaderné zbraně chápe: „Není se co divit. V dějinách posledních tří čtyř století bylo Polsko vždy rozděleno mezi dvě tři velmoci, které v regionu existovaly, mezi Prusko, následně Německo, Rakousko-Uhersko a Rusko,“ vysvětlil důvody, přičemž připomenul nejen trojí dělení Polska, ale také to, jak chtěl Sovětský svaz opakovaně Polsko ovládnout, poprvé už v roce 1920.

„Nezapomínejme na Katyň, na to, že maršál Rokossovskij stál u Visly, když začalo povstání ve Varšavě a dostal přímý rozkaz od Stalina nepřekročit Vislu. Rodák z Polska nezasáhl a nechal vykrvácet tisíce a tisíce polských obětí a v roce 1945 se jako vrchol paradoxu stal polským ministrem obrany. To jsou dějinné hrůzy, které Poláci nezapomínají, takže by rádi do jaderného klubu vstoupili,“ domnívá se Bříza.

Odborník se domnívá, že aktuálně není naděje na svět bez jaderných zbraní, o kterém hovořil v první dekádě nového milénia tehdejší americký prezident Barack Obama: „Já myslím, že to je, byl a bude sen minimálně v následujících několika dekádách. Vidíme to i na příkladu Ruské federace, představme si, že by Ruská federace jaderné zbraně neměla, to by situace na bojišti dneska už vypadala trochu jinak. Hrozba jadernou silou je tak velká, že odradí mnohé od jakékoli ingerence v jakémkoli konfliktu s jadernou velmocí.“