Článek
Finsko, jež s Ruskem sdílí dlouhou hranici, si za studené války zachovalo neutralitu, ale po ruském útoku na Ukrajinu v roce 2022 vstoupilo do NATO. Ve čtvrtek pak severská země oznámila, že plánuje zrušit dlouhodobý zákaz umístění jaderných zbraní na svém území, informuje agentura Reuters.
„Toto vyjádření vede k eskalaci napětí na evropském kontinentu. Toto vyjádření přidává k finské zranitelnosti, zranitelnosti vyvolané kroky finských úřadů. Skutečnost je taková, že nás Finsko rozmístěním jaderných zbraní na svém území začíná ohrožovat. A pokud nás Finsko ohrozí, přijmeme vhodná opatření,“ zareagoval na situaci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Ruské napadení Ukrajiny bylo prvním z impulzů, které v posledních letech evropské vlády vedly k přehodnocení bezpečnostní politiky, jež zahrnuje i otázku jaderných zbraní. Druhým významným impulzem byl návrat Donalda Trumpa do Oválné pracovny a jeho nepředvídatelnost ve vztahu k evropským spojencům. Americký prezident mimo jiné dlouhodobě hrozí obsazením Grónska, jež je autonomním územím Dánska.
