Článek
Projekt nese název „Trumpova trasa pro mezinárodní mír a prosperitu“ (TRIPP) a podporuje ho americký prezident Donald Trump v rámci širších snah o stabilizaci vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Otevření hranice by bylo důležitým krokem nejen pro obchod, ale i pro posílení regionální spolupráce.
Případné znovuotevření arménské hranice je součástí snah Ankary o to, aby se Turecko stalo bezpečným obchodním uzlem pro tok zboží a energií a také alternativou pro válkou ohrožený Hormuzský průliv. Ten je sice klíčový zejména kvůli lodní přepravě ropy, plynu, ale i dalších komodit z oblasti Perského zálivu, například síry pro výrobu hnojiv či hélia využívaného při produkci počítačových komponent.
Turecko přitom už dnes funguje jako klíčová tranzitní země pro přepravu ropy z Ázerbájdžánu do přístavu Ceyhan prostřednictvím ropovodu BTC. Projekt TRIPP na tuto energetickou infrastrukturu přímo nenavazuje. Jde o plánovaný silniční a železniční koridor pro přepravu zboží mezi Asií a Evropou, tedy rozšíření obchodních a logistických tras.
„Nevíme, kdy se hranice otevře, datum se neustále mění,“ uvedl pro deník Financial Times turecký pohraničník. „Ale všichni si myslí, že to bude brzy,“ dodal.
Dvě možné vize čelí mnoha překážkám
Jedním z klíčových projektů je také takzvaná "rozvojová trasa"(Development Road) – plánovaná síť silnic a železnic, která by spojila Perský záliv s Evropou přes území Turecka a obešla důležité námořní uzly, jako jsou Hormuzský průliv nebo Suezský průplav.
Projekt je ale zatím ve fázi plánování, vyžaduje značné finanční investice a jeho realizaci komplikuje i fakt, že by vedl přes politicky nestabilní oblasti Iráku.
Větší šanci na realizaci má podle FT právě rozšíření takzvaného „středního koridoru“ (Middle Corridor), tedy pozemní trasy spojující Čínu s Evropou přes Kavkaz a Turecko, která už částečně funguje.
Její klíčovou součástí je právě TRIPP, tedy plánované silniční a železniční propojení mezi Tureckem a Ázerbájdžánem přes Arménii. Projekt byl představen minulý rok ve Washingtonu společně s předběžnou mírovou dohodou mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Jeho cílem je mimo jiné přispět k ukončení dlouhodobého konfliktu mezi těmito zeměmi.
Turecko naznačilo, že po uzavření finální dohody otevře hranice, což by umožnilo zahájit výstavbu nové trasy.
Projekt TRIPP má ale i rizika. Trasa se vyhýbá Íránu, což sice odpovídá geopolitickým zájmům, zároveň ji to ale činí zranitelnější z hlediska bezpečnosti. Proti je i Rusko, které tradičně dominuje na Kavkazu. Prezident Vladimir Putin nedávno varoval Arménii, že by Rusko mohlo omezit dodávky plynu, pokud se země bude více orientovat na obchodní spolupráci s Evropou.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan zdůraznil, že Ankara má v současné situaci výhodnou pozici. „Turecko vyniká jako ostrov stability a bezpečné útočiště,“ uvedl minulý týden. Podle něj se již vedou jednání o nových, bezpečnějších trasách pro přepravu. „Věříme, že současná globální krize otevře naší zemi nové příležitosti,“ dodal.
