Orbán zveřejnil fotku se Zelenským. V Bruselu se mu přitom vyhýbal

Setkání Orbána a Zelenského budí pozornost, protože Maďarsko udržuje s Moskvou i po invazi čilé obchodní vztahy a k podpoře napadené Ukrajiny se staví v porovnání se zbytkem EU jen vlažně.

Argumentuje přitom často mírem, což hlásá i popisek v maďarštině, který si dal Orbán k snímku se Zelenským na Instagramu: „Maďarsko stojí na straně míru.“

Ukrajina se brání ruské invazi díky podpoře a dodávkám zbraní ze Západu. Udržet si podporu a získat další, to byl také hlavní cíl Zelenského cesty. Rusko se snaží zabrat ukrajinské území a dává najevo, že s útoky končit nehodlá, dokud nenaplní své cíle.

Orbán zveřejnil z Bruselu video, kde říká, že si účastníci mimořádného unijního summitu vyslechli ukrajinského prezidenta. „Je jasné, že tato válka se prodlouží, a nemůžeme počítat s tím, že brzy skončí. My Maďaři budeme i dál pomáhat Ukrajině humanitárními prostředky, ale zbraně nebudeme ani nadále posílat,“ uvedl Orbán.

„Maďarsko za poslední rok poskytlo Ukrajině největší humanitární pomoc ve své historii. Přes naše hranice prošlo více než milion uprchlíků z Ukrajiny,“ řekl ve videu.

Předseda maďarské vlády zdůraznil, že jeho země má zájem o uzavření příměří v co nejkratším čase a zahájení mírových jednání, jejichž výsledkem bude trvalý mír. „Zachraňovat životy je možné jen mírem a příměřím. My Maďaři stojíme nadále na straně míru,“ zopakoval Orbán.

Že mezi Budapeští a Kyjevem není zrovna soulad, naznačují i videa z bruselského summitu, jež rezonují na sociálních sítích. Při společném fotografování byl třeba Orbán jeden z mála přítomných politiků, který ukrajinskému prezidentovi nezatleskal. Kromě něj se potlesku zdržel například také rakouský kancléř Karl Nehammer.

Další video ukazuje Orbána, jak si velice soustředěně rovná dokumenty a desky na stole zrovna ve chvíli, kdy ostatní evropští politici vítají Zelenského v jednacím sále.

Zatímco evropské země se po začátku ruské invaze loni v únoru začaly snažit odstřihnout se od závislosti na ruských surovinách, Orbánova vláda dává najevo, že je potřebuje a že o ně stojí. Maďarsko je na ruském plynu i ropě silně závislé.

Budapešť si loni zajistila výjimku z cenového stropu na plyn dovážený z Ruska. Nadále ho bude moci dovážet na základě dlouhodobé smlouvy, kterou má na 15 let uzavřenou s ruskou plynárenskou společností Gazprom.

V roce 2022 navíc Maďarsko informovalo, že se dohodlo na dodávkách nad rámec smlouvy. Ministr zahraničí Péter Szijjártó uvedl, že Gazprom potvrdil závazek dodávat plyn do Maďarska a dlouhodobě provozovat plynovod TurkStream, který je k těmto dodávkám nezbytný.

Kritici upozorňují, že Budapešť hraje v konfliktu na Ukrajině na obě strany. Žádá třeba zrušení unijních protiruských sankcí, o nichž tvrdí, že poškozují EU víc než Moskvu.

Vztahy mezi Kyjevem a Budapeští byly napjaté ještě před loňským vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. Budapešť se třeba opakovaně dostávala do konfliktu s Kyjevem v otázce národnostních menšin – v Zakarpatské oblasti žije početná maďarská komunita.

Maďarská provládní média například v lednu letošního roku poukázala na odstranění maďarských vlajek v Mukačevu z budov, které využívá maďarská menšina. Ukrajinské úřady měly také nahradit zdejší maďarský památník ukrajinským státním znakem.

Už dříve Budapešť vyčítala Kyjevu omezování práv maďarské menšiny v Zakarpatí kvůli prosazování výuky ve školách v ukrajinštině. Blokovala kvůli tomu jednání Ukrajinců se Severoatlantickou aliancí.

Kyjev naproti tomu s podezřením hledí na maďarskou podporu menšinám v cizině – včetně udělování dvojího občanství a finanční pomoci – jako na podporu snah o revizi hranic.

Zakarpatí, které bylo v meziválečném období součástí Československa jako Podkarpatská Rus, bylo před koncem první světové války a během druhé světové války součástí Uherska, respektive Maďarska.