Hlavní obsah

Novým francouzským premiérem je dosavadní ministr obrany Sébastien Lecornu

2:31
2:31

Poslechněte si tento článek

Paříž

Den poté, co vláda francouzského premiéra Françoise Bayroua nezískala důvěru parlamentu, předal v úterý ministerský předseda v Elysejském paláci prezidentu Emmanuelu Macronovi svou demisi. Macron několik hodin nato jmenoval premiérem současného ministra obrany Sébastiena Lecornua. Ve Francii zatím panují obavy z nestability, která by mohla panovat během sestavování nové vlády.

Foto: Gonzalo Fuentes, Reuters

Nový francouzský premiér Sebastien Lecornu

Článek

Francouzský prezident hledal pátého premiéra za necelé dva roky. Hlava státu je pod tlakem opozice, napsal v úterý Le Monde, podle kterého nejnovějším pádem premiéra započalo nové období politické nestability. Bayrou vydržel ve funkci pouhých devět měsíců. I tak to bylo třikrát déle než jeho předchůdce.

Ve Francii je nyní to, co kdysi šokovalo, běžnou praxí, komentuje odchod třetího premiéra za 14 měsíců agentura AP.

Země se zároveň připravuje na středeční protesty s názvem „Block Everything“ (Blokujme všechno), výzvy k nim se rychle rozšířily na sociálních sítích a demonstrace by mohly připomínat rozsáhlé protesty žlutých vest proti Macronovi, které otřásly zemí v roce 2018. Protestující nemají žádné centralizované vedení, je proto těžké odhadnout, jak masivní tyto demonstrace mohou být, píše agentura Reuters.

Na 18. září také odbory vyhlásily celostátní stávky a demonstrace proti úsporným opatřením vlády. Tyto protesty mezitím nabývají rozměrů generální stávky, stávkovat mají pařížské dopravní podniky a železničáři a ke stávce vyzývají také letoví dispečeři.

Klíčovým tématem odcházejícího premiéra byla dluhová krize Francie. Dlouhodobě apeloval na potřebu škrtat ve vládních výdajích, aby se zabránilo katastrofě pro budoucí generace.

Jeho menšinová vláda proto vyzvala k rozpočtovým škrtům ve výši 44 miliard eur na řešení rostoucího veřejného dluhu a setkala se s ostrou kritikou. Dluh země je po Řecku a Itálii přitom v eurozóně třetí nejvyšší. Jaké jsou nyní možné scénáře řešení situace v zemi, nastiňuje britský zpravodajský server BBC.

Krajně pravicové a krajně levicové strany usilují o předčasné prezidentské volby. Macron ale trvá dál na tom, že z funkce neodstoupí dříve, než mu v roce 2027 neskončí funkční období.

Podle politologů a ekonomů napříč evropskými zeměmi Francie směřuje k dalšímu období dlouhodobé nestability.

Z některých stran, zejména z Národního sdružení Marine Le Penové, přichází tlak na rozpuštění Národního shromáždění a vyhlášení parlamentních voleb. Z protistran se ozývají silné hlasy, že by to šlo o ztrátu času a nové hlasování by pravděpodobně mnoho nezměnilo.

Výběr článků

Načítám