Článek
„Nemají žádnou legitimitu, žádnou hodnotu, neuznáme je, a co víc, povedou k sankcím ze strany Francie, Evropy a dalších států mezinárodního společenství,“ řekla francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová v rozhovoru se stanicí BFM TV.
O tom, že Paříž referenda neuzná, ujistila politička, která navštívila v úterý Kyjev, i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „První odhady výsledků ukazují, že je to fraška,“ dodala.
Okupační či proruské úřady na Ukrajině na základě částečných výsledků uvádějí, že se výrazná většina hlasujících vyslovila pro odtržení od Ukrajiny, uvedla ruská agentura RIA Novosti.
Podle částečných výsledků, o nichž proruská či okupační správa tvrdí, že se zakládají na údajích po sečtení od 13 do 18 procent hlasů v jednotlivých oblastech, se pro připojení k Rusku vyslovilo okolo 97 procent hlasujících.
Putin může v pátek vyhlásit anexi okupovaných území, varovala Británie
K tvrdým sankcím ze strany EU vyzval v úterý na společné konferenci s Colonnaovou ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
„Kosmetická opatření nebudou stačit. Čím bude reakce na takzvaná referenda mírnější, tím větší bude motivace Ruska konflikt vyostřit a anektovat i další území,“ zdůraznil Kuleba.
Catherine Colonnaová s Volodymyrem Zelenským v Kyjevě
K hlasování uvedl, že nezmění „nic na naší politice, diplomacii ani na našich vojenských krocích“.
Západní země či ukrajinská vláda hlasování ani jeho výsledek neuznávají, celá akce je podle nich propaganda a nelegální podvrh mající umožnit Moskvě anektovat násilně obsazená území.
Hlasování, o jejichž konání proruské úřady informovaly teprve před týdnem, opakovaně provázely zprávy o nucené účasti a dalších volebních podvodech. Moskvou ovládané oblasti navíc v uplynulých měsících kvůli válce opustila značná část jejich obyvatel.
Nemáš doklady? To je jedno, hlasuj! Jak ruští okupanti organizují svá referenda
Také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která běžně monitoruje různé volby, uvedla, že výsledky nynějšího hlasování nebudou z právního hlediska platné, protože akce je v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem, koná se v oblastech, kde není bezpečno, a neúčastní se jí nezávislí pozorovatelé.
Hlasovalo se v Ruskem okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských Doněcké lidové republice (DNR) a Luhanské lidové republice (LNR) na východě Ukrajiny. Nezávislost obou těchto separatistických útvarů uznal letos v zimě, krátce před útokem svých vojsk na Ukrajinu, ruský prezident Vladimir Putin. Invazi pak zdůvodnil nutností jejich „ochrany“.
Valentina Matvijenková, předsedkyně horní komory ruského parlamentu, uvedla, že pokud budou výsledky hlasování příznivé, bylo by možné začlenění těchto čtyř regionů k Rusku potvrdit 4. října.
Agentura Reuters připomíná, že Moskva se v uplynulých měsících okupovaná ukrajinská území snažila „rusifikovat“. Jí dosazené úřady například lidem rozdávaly ruské pasy nebo nařídily přepracovat školní osnovy.
Ruská správa Mariupolu volá muže k odvodu
Ruská armáda však ani po sedmi měsících nedokázala obsadit celé území ukrajinské Doněcké oblasti a na severovýchodě se k hranicím Luhanské oblasti blíží protiútok ukrajinských sil. I situace na bojišti podle pozorovatelů přispěla k rozhodnutí Moskvy o rychlých „referendech“, v řádu dní by nyní Rusko mohlo oznámit připojení těchto území. Úspěšné ukrajinské osvobozování svých území by pak Moskva mohla prohlašovat za útok na své vlastní území.
Rusko po uspořádání podobného hlasování anektovalo v roce 2014 ukrajinský Krym a Kyjev opakovaně varoval Moskvu, že zábor dalších území zničí jakoukoliv šanci na mírová jednání.