Článek
Důvodem je váhání Macrona, jenž v předvolební kampani plán nejprve podporoval, ale nyní šlape na brzdu, když hovoří o možných alternativách.
Ačkoli se o plánu vášnivě diskutuje už od 60. let minulého století, jsou nynější kontroverze dluhem zejména z Hollandovy éry. Bývalý prezident dal při nástupu do úřadu v roce 2012 souhlas se zahájením stavby, v čemž jej neúnavně podporoval tehdejší premiér a dřívější dlouholetý starosta Nantes Jean-Marc Ayrault.
Ten chtěl z nového letiště učinit hlavní uzel leteckého provozu nad západní Francií. Jeho argument zněl, že dosavadní letiště se už brzy ocitne na hranici své kapacity a že stavba nového v lokalitě Notre-Dame-des-Landes severně od Nantes je nevyhnutelná.
Ihned po vydání stavebního povolení však ekologové a antiglobalisté bahnitý pozemek o rozloze 1600 hektarů obsadili, načež přišly srážky s policií. Pokus o jeho vyklizení ztroskotal a místní farmáři se postavili i proti vyvlastnění své půdy. Odpůrci varují, že zastavěním areálu citelně utrpí příroda, protože v něm žijí vzácné živočišné druhy. Zpochybňují také ekonomickou smysluplnost záměru s tím, že kdyby se rozšířilo nynější letiště, jistou dobu by to ještě stačilo, a hlavně by to bylo mnohem levnější.
Referendum moc nevyřešilo
Zastánci kontrují, že nový vzdušný přístav by sice nebyl levný, avšak financovala by ho centrální státní pokladna, nikoli jen daňoví poplatníci z Nantes nebo regionu. Hollande se loni pokusil vyřešit problém regionálním referendem, které ale nepřineslo jednoznačný výsledek. Většina, 55 procent zúčastněných, sice projekt podpořila, ale obyvatelé přímo zasažených obcí byli jednoznačně proti.
Plebiscit získal trhliny i tím, že nynější letiště leží v hustě osídlené oblasti a blízko města, takže při hlasování byli ve většině obyvatelé, kterým by jeho uzavření přineslo prospěch, mj. tím, že by se zbavili nadměrného hluku.
Farmáři, kteří nesouhlasí se stavbou letiště.
Macron nicméně prohlašoval, že výsledky referenda uznává. „Notre-Dame-des-Landes se bude stavět,“ zdůraznil jen pár dní před svým zvolením. Média ale mezitím zpozorovala náznaky opatrného obratu. V červnu Macron vyslal do oblasti skupinu prostředníků, již měli prozkoumat situaci a vypracovat nějaké doporučení. Dva ze tří členů skupiny prý ale mají blízko k ministrovi životního prostředí Nicolasi Hulotovi, jenž je sám vyhlášeným odpůrcem nového letiště.
Platnost povolení v únoru vyprší
Stoupenci projektu proto bijí na poplach. Zástupci dvaceti organizací, které nové letiště chtějí, se nedávno otevřeným dopisem obrátili na vládu a stěžovali si na údajnou podjatost prostředníků. Kritizovali také, že vyjednávači chtějí mluvit i s účastníky blokád a že by se vůbec nemělo dopřávat sluchu lidem, kteří vyzývají k „sabotáži a odporu vůči státní moci“. A hlavně, úřady podle přívrženců záměru nerespektují demokratickou vůli vyjádřenou v referendu.
Dohadování má trvat až do konce roku, ale čas hraje do karet odpůrcům letiště. V únoru 2018 totiž vyprší platnost stavebního povolení a vláda dosud neučinila nic pro jeho případné prodloužení.