Článek
Ani rok a půl od chvíle, kdy norma začala platit, se fungování černého trhu nepodařilo potlačit. Což mělo být hlavním cílem přijaté normy, píše web Die Zeit s odvoláním na zprávu odborníků z univerzitních nemocnic v Hamburku a Düsseldorfu a Kriminologického ústavu Univerzity v Tübingenu. Poptávka na černém trhu podle nich sice částečně poklesla, vzhledem k tomu, že se vytvořil legální dodavatelský kanál prostřednictvím možnosti pěstování v domácím prostředí nebo v rámci pěstitelského spolku, nákup konopí na černém trhu však nadále hraje hlavní roli, píší vědci.
Předloha výrazně usnadnila předepisování léčebného konopí. Volně v obchodech ho ale rekreační konzumenti neseženou.
Respondenti na otázku odborníků ze sdružení Ekocan uvedli, že konopí získávali hlavně na předpis a v lékárnách (43,7 procenta), což je nejsnadnější cesta. Zájemcům obvykle stačí dodat některé lékařské informace v online dotazníku a obratem obdrží předpis, který mohou uplatnit v online lékárně, která jim pak zboží za poplatek doručí domů.
Protože se tím spotřeba léčebného konopí meziročně ztrojnásobila na 100 tun, chce nynější ministryně zdravotnictví Nina Warkenová (CDU) online předepisování a online zasílání konopí zakázat. Přichystala novelu zákona, která opět zavádí povinnost obrátit se na lékaře, místo toho, aby konopí získali pouhým kliknutím myši. Ministryně je přesvědčena, že mnozí uživatelé získali konopí z lékařského hlediska neoprávněně. To dokládá i tím, že jen zlomek takto získaného konopí hradí pojišťovny, zbytek jsou samoplátci.
Na druhém místě mezi zdroji dodávek je samopěstování, které využívá 35,1 procenta dotázaných spotřebitelů. Zde se rýsuje další problém: Maximální povolený počet tří rostlin by měl výrazně více květů než maximálních 50 gramů, které lze vlastnit v domácím prostředí. Také se sklízí více konopí, než je potřeba pro vlastní spotřebu. Přebytek se šíří na černém trhu, nebo se rozšiřuje okruh konzumentů.
Zcela bezvýznamná jsou pěstitelská sdružení. Experti uvádějí, že by muselo získat licenci několik tisíc konopných asociací, aby se mohly pokrýt potřeby pravidelných uživatelů. Letos v červnu jich byly necelé tři stovky. Nejvyšší hustota pěstitelských klubů byla v Dolním Sasku a Sasku-Anhaltsku, nejnižší v Bavorsku a Hesensku.
Poptávka po konopí v Německu se odhaduje na 700 až 1000 tun ročně. Pouze zanedbatelných 0,1 procenta z toho pokrývají pěstitelské asociace. Asi devět až 13 procent je dodáváno prostřednictvím online lékáren. „Zbývající poptávka je uspokojena prostřednictvím legálního soukromého pěstování a nelegálních struktur,“ uvádí se v dokumentu. To však nelze v současné době určit přesněji.
Legalizace nemá dle návrhu žádný negativní vliv na ochranu nezletilých. Nárůst spotřeby v této skupině, který je pozorován od roku 2011, pokračuje bez prudkého nárůstu. To potvrzují i odpadní vody zkoumané v jedenácti městech.
Zákon umožňuje od loňského 1. dubna v Německu lidem starším 18 let pěstovat pro svou potřebu nejvýše tři rostliny konopí, mít u sebe 25 gramů a doma uchovávat až 50 gramů této drogy. Od července mohou vznikat kluby, které mohou konopí pro své členy nekomerčně pěstovat. Povolení pro provoz klubů vydávají jednotlivé spolkové země.