Hlavní obsah

Kvůli obilnému embargu přicházíme o miliardy, vysvětluje Ukrajina

21. 9. 2023, 12:07

Pokud pět zemí Evropské unie nezruší zákaz exportu ukrajinského obilí, Ukrajina přijde do konce roku o 600 milionů eur (14,6 miliardy korun). Uvedl to pro Ukrinform Denys Marčuk, zástupce předsedy Celoukrajinské agrární rady. První náznaky dohody se rýsují mezi Kyjevem a Bratislavou.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Každý měsíc, kdy jsme neměli možnost vyvážet do těchto pěti zemí Evropské unie, jsme přicházeli asi o 170 milionů eur. Pokud to tak bude pokračovat, do konce roku přijdeme ještě o zhruba šest set milionů eur,“ prohlásil. Nehledě na takto vysoké ztráty, klíčové pro Kyjev ale je zachování tranzitního koridoru přes tyto státy.

Foto: Repro https://www.youtube.com/watch?v=kOcWgXEUJHA

Denys Marčuk v Ukrinform, repro Youtube

Ukrajina již podala na Polsko, Maďarsko a Slovensko 18. září stížnost u Světové obchodní organizace (WTO) kvůli jednostrannému rozhodnutí uzavřít své trhy pro ukrajinské obilí navzdory rozhodnutí Evropské komise, potvrdila Julia Svyrydenko, první místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství Ukrajiny, a dodala, že jednání Polska, Maďarska a Slovenska považuje za porušení jejich mezinárodních závazků.

„Je pro nás klíčové dokázat, že jednotlivé členské státy nemohou zakázat dovoz ukrajinského zboží. Proto na ně podáváme stížnosti u WTO. Zároveň doufáme, že tyto země svá omezení zruší a my nebudeme muset záležitost dlouho řešit soudní cestou,“ řekla.

Polsko, Maďarsko a Slovensko v tom ale nejsou úplně samy, zákaz ukrajinského obilí avizovalo také Chorvatsko. V Bulharsku zemědělci protesty dotlačili vládu k zákazu dovozu ukrajinských slunečnicových semen až do vyčerpání jejich vlastních zásob. O prodloužení embarga na ukrajinské obilí se zmínilo také Rumunsko.

Smírčí návrh vznikal 72 hodin, Slovensko na něj kývlo

Nicméně i Ukrajina si je patrně vědoma toho, že za současné geopolitické situace a naprosté závislosti na západních zbrojních dodávkách tahá za kratší konec provazu. Nyní proto promptně navrhla, že bude kontrolovat a regulovat vývoz sporné zemědělské produkce do Evropy.

Chce se „dohodnout s Evropskou komisí a dovážejícími státy na požadovaném seznamu zemědělských produktů ze čtyř plodin. Ty určí, zda jsou připraveny tyto plodiny přijmout, kdy a v jakých objemech“.

„Teprve poté vydáme našim firmám povolení k vývozu,“ prohlásil Mykola Solskyi, ministr agrární politiky a potravinářství Ukrajiny. Návrh prý vznikl během 72 hodin.

Ukrajinská vláda již podle něj odsouhlasila, že kukuřice, řepka, slunečnice a pšenice, které by směřovaly do pěti evropských zemí, musejí získat povolení od ukrajinského ministerstva hospodářství po předchozí konzultaci s ministerstvem agrární politiky.

Ukrajinská agentura Unian s odvoláním na ministerstvo zahraničí v Kyjevě napsala, že se k ukrajinskému plánu, byť s výhradami, přiklání Slovensko, a to „v zájmu zachování konstruktivních vztahů mezi zeměmi“. S podobným prohlášením přišlo slovenské ministerstvo zemědělství. Bratislava a Kyjev se dohodly na systému obchodování s obilím, do jeho spuštění  – jehož termín ale nebyl oznámen – bude Slovensko nadále uplatňovat zákaz dovozu čtyř zemědělských komodit z Ukrajiny. Kyjev prý přislíbil, že výměnou stáhne svou stížnost proti Slovensku u WTO.

Polsko si tuto eskalaci dovolit může. A my? Můžeme si ji dovolit my?

Před dalším rozdmýcháváním „obilného thrilleru“, jak v OSN situaci pojmenoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, varuje ukrajinská diplomatka Olha Trofimceva, která dříve působila i jako dočasná ministryně ministerstva plánování agrární politiky. Postoj ukrajinského státu podle ní neodpovídá výzvám dneška.

Evropské státy podle ní zhoršení vztahů s Ukrajinou přežijí, zatímco Ukrajina pravděpodobně nikoliv.

„Polský trh nebyl pro naše obilí až tak důležitý… Neomlouvám jejich jednání. Akorát od loňského podzimu říkám totéž: neudělali jsme nic, abychom této krizi zabránili. I když už bylo vše zřejmé. A teď dochází k eskalaci na všech stranách. Polsko si tuto eskalaci dovolit může. A my? Můžeme si ji dovolit my?“ cituje Trofimcevou Unian.

Obilí jako ruská hybridní zbraň aneb O co ve sporu jde

Ukrajina je v první desítce světových producentů obilí, před válkou deset procent obilí a patnáct procent kukuřice na světových trzích pocházelo z této země. Co se týče slunečnicového oleje, země dodávala na světové trhy plnou polovinu této komodity.

Nejvytíženější exportní trasy z Ukrajiny vedly přes Černé moře. Poté, co Rusko v oblasti zavedlo námořní blokádu, se Ukrajina ocitla v zásadních potížích i z tohoto důvodu.

Evropská unie se proto rozhodla zrušit veškerá cla a kvóty na tranzit ukrajinského obilí do desítek zemí. Část vyváženého obilí se ale cestou „ztrácela“ a začala zaplavovat trhy evropských zemí. Zvýšil se také přímý export do těchto států.

Přesycení trhu vedlo k protestům místních zemědělců, na což Evropská komise zareagovala zavedením omezení na dovoz kukuřice, pšenice, řepky a slunečnicových semen z Ukrajiny do Polska, Bulharska, Rumunska, Maďarska a na Slovensko do 15. září.

Poté, co lhůta vypršela, Varšava, Budapešť a Bratislava rozhodly o zákazu pro ukrajinské obilí jednostranně.

Ukrajinské obilí začalo chybět na světových trzích – OSN a Turecko proto pomohly zprostředkovat mezi Ukrajinou a Ruskem takzvanou obilnou dohodu o otevření bezpečného koridoru pro export zemědělské produkce z Ukrajiny především do rozvojových států. Ta začala platit v červenci 2022.

O rok později od ní Rusko ustoupilo.

Situace ovlivňuje ukrajinské výrobce, kteří beztak čelí značným problémům v důsledku ruské invaze. Snížení prodeje ukrajinského obilí způsobuje pokles jeho ceny a pěstování se pro zemědělce může stát nerentabilním. Již vypěstované obilí a kukuřice se navíc hromadí ve skladech a volné kapacity k uskladnění přestávají stačit.

Polsko už nepošle Ukrajině žádné zbraně, prohlásil Morawiecki

Reklama

Související témata:

Výběr článků