Kvůli obilnému embargu přicházíme o miliardy, vysvětluje Ukrajina

„Každý měsíc, kdy jsme neměli možnost vyvážet do těchto pěti zemí Evropské unie, jsme přicházeli asi o 170 milionů eur. Pokud to tak bude pokračovat, do konce roku přijdeme ještě o zhruba šest set milionů eur,“ prohlásil. Nehledě na takto vysoké ztráty, klíčové pro Kyjev ale je zachování tranzitního koridoru přes tyto státy.

Ukrajina již podala na Polsko, Maďarsko a Slovensko 18. září stížnost u Světové obchodní organizace (WTO) kvůli jednostrannému rozhodnutí uzavřít své trhy pro ukrajinské obilí navzdory rozhodnutí Evropské komise, potvrdila Julia Svyrydenko, první místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství Ukrajiny, a dodala, že jednání Polska, Maďarska a Slovenska považuje za porušení jejich mezinárodních závazků.

„Je pro nás klíčové dokázat, že jednotlivé členské státy nemohou zakázat dovoz ukrajinského zboží. Proto na ně podáváme stížnosti u WTO. Zároveň doufáme, že tyto země svá omezení zruší a my nebudeme muset záležitost dlouho řešit soudní cestou,“ řekla.

Polsko, Maďarsko a Slovensko v tom ale nejsou úplně samy, zákaz ukrajinského obilí avizovalo také Chorvatsko. V Bulharsku zemědělci protesty dotlačili vládu k zákazu dovozu ukrajinských slunečnicových semen až do vyčerpání jejich vlastních zásob. O prodloužení embarga na ukrajinské obilí se zmínilo také Rumunsko.

Nicméně i Ukrajina si je patrně vědoma toho, že za současné geopolitické situace a naprosté závislosti na západních zbrojních dodávkách tahá za kratší konec provazu. Nyní proto promptně navrhla, že bude kontrolovat a regulovat vývoz sporné zemědělské produkce do Evropy.

Chce se „dohodnout s Evropskou komisí a dovážejícími státy na požadovaném seznamu zemědělských produktů ze čtyř plodin. Ty určí, zda jsou připraveny tyto plodiny přijmout, kdy a v jakých objemech“.

„Teprve poté vydáme našim firmám povolení k vývozu,“ prohlásil Mykola Solskyi, ministr agrární politiky a potravinářství Ukrajiny. Návrh prý vznikl během 72 hodin.

Ukrajinská vláda již podle něj odsouhlasila, že kukuřice, řepka, slunečnice a pšenice, které by směřovaly do pěti evropských zemí, musejí získat povolení od ukrajinského ministerstva hospodářství po předchozí konzultaci s ministerstvem agrární politiky.

Ukrajinská agentura Unian s odvoláním na ministerstvo zahraničí v Kyjevě napsala, že se k ukrajinskému plánu, byť s výhradami, přiklání Slovensko, a to „v zájmu zachování konstruktivních vztahů mezi zeměmi“. S podobným prohlášením přišlo slovenské ministerstvo zemědělství. Bratislava a Kyjev se dohodly na systému obchodování s obilím, do jeho spuštění  – jehož termín ale nebyl oznámen – bude Slovensko nadále uplatňovat zákaz dovozu čtyř zemědělských komodit z Ukrajiny. Kyjev prý přislíbil, že výměnou stáhne svou stížnost proti Slovensku u WTO.

Před dalším rozdmýcháváním „obilného thrilleru“, jak v OSN situaci pojmenoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, varuje ukrajinská diplomatka Olha Trofimceva, která dříve působila i jako dočasná ministryně ministerstva plánování agrární politiky. Postoj ukrajinského státu podle ní neodpovídá výzvám dneška.

Evropské státy podle ní zhoršení vztahů s Ukrajinou přežijí, zatímco Ukrajina pravděpodobně nikoliv.

„Polský trh nebyl pro naše obilí až tak důležitý… Neomlouvám jejich jednání. Akorát od loňského podzimu říkám totéž: neudělali jsme nic, abychom této krizi zabránili. I když už bylo vše zřejmé. A teď dochází k eskalaci na všech stranách. Polsko si tuto eskalaci dovolit může. A my? Můžeme si ji dovolit my?“ cituje Trofimcevou Unian.