Článek
Na vídeňských školách, které zajišťují povinnou školní docházku, tvoří muslimské děti největší náboženskou skupinu. Tvoří ji téměř 39 procent studentů. Nová studie měla ukázat, jak moc islám formuje identitu mladých a vytváří jim překážku v integraci.
Odpověď na otázku Jste věřící? ukazuje propastné rozdíly, které souvisejí s úrovní vzdělání. Na základní škole uvádí 64 procent dětí, že věří bez výhrad. U absolventů středních škol se už víra tak slepě nepřijímá, přiklání se k ní pouze 43 procent mladých, píše web Der Standard.
Velký rozdíl je ve směřování víry. Zhruba 73 procent šíitů a 68 procent sunnitských muslimů se definuje jako velmi nebo částečně nábožensky založení. Z křesťanů to tvrdí pouze 41 procent (katolíci) a 38 procent (pravoslavní).
Třetina muslimů také uvádí, že se za poslední tři až pět let stali mnohem více nábožensky založenými. Navíc je jejich identita mnohem silněji definována náboženstvím, říká vedoucí studie Kenan Güngör. Ať už jde o pravidelnou modlitbu, jídlo a příkazy k dodržování půstu, nebo návštěvu modlitebny. Mladí lidé islámské víry ve všech případech dosahují maximálních hodnot.
Plných 46 procent muslimů tvrdí, že člověk musí být připraven „bojovat a zemřít, aby bránil svou víru“. Pokud by se to porovnalo s křesťanstvím, jen 24 procent lidí, kteří se hlásí k této víře, by šlo tak daleko.
Ze studie vyplývá, že 36 procent muslimů plně nebo částečně souhlasí s tvrzením, že „by se lidé měli řídit pravidly svého náboženství“, což je dvakrát více než mezi křesťany. S tvrzením, že „pro mě jsou nařízení a příkazy mého náboženství nad zákony v Rakousku“, souhlasí 41 procent mladých muslimů. Ti také věří, že za problémy islámského světa může Západ. Plných 53 procent chce, aby každá muslimská žena nosila na veřejnosti šátek, a 65 procent tvrdí, že „islámské předpisy platí pro všechny oblasti každodenního života a musí být přísně dodržovány.“