Článek
V posledních volbách napříč všemi zúčastněnými zeměmi krajní pravici volilo 23 procent voličů. Ještě před deseti lety jich bylo pouze kolem deseti procent a v roce 1995 přibližně pět procent, rekapituluje závěry výzkumu vedeného politologem Matthijsem Rooduijnem z Amsterdamské univerzity deník The Guardian.
Průzkum byl proveden pro iniciativu PopuList, která mapuje evropské krajně levicové, krajně pravicové a populistické strany. Dohromady podle průzkumu protisystémové strany v současnosti podporuje téměř 30 procent evropských voličů.
„Když jsme projekt PopuList v roce 2018 začínali, klíčovým zjištěním bylo, že každý čtvrtý Evropan volil populistické strany, které byly povětšinou krajně levicové nebo krajně pravicové. Nyní každý čtvrtý volí krajně pravicové strany, které jsou povětšinou populistické. To je velká změna,“ řekl Rooduijn.
Největší nárůst podpory krajní pravice výzkumníci zaznamenali mezi roky 2023 a 2025. V tomto časovém okně si řada krajně pravicových stran ve velkých zemích připsala rekordní volební zisky. Ve Francii a Velké Británii se to stalo v roce 2024 a o rok později následovalo Německo.
Francouzské Národní sdružení konkrétně získalo 37 procent hlasů oproti předchozím devatenácti, podpora Reform UK stoupla ze dvou procent na čtrnáct a Alternativa pro Německo získala 21 procent hlasů, přičemž v předchozích volbách získala pouze deset procent. Skok o více než deset procent v tomto časovém rozmezí ve volbách zaznamenala i Svobodná strana Rakouska a portugalská Chega.
Ve vládě krajně pravicové strany působí v České republice, Finsku, Chorvatsku a Itálii, zatímco švédská vláda je na podpoře krajní pravice závislá. První místo v předvolebních průzkumech mají krajně pravicové strany v současnosti v Belgii, Francii, Německu, Rakousku a Velké Británii.
Významné ztráty naopak krajně pravicové strany v poslední době utrpěly v Nizozemsku, kde Strana pro svobodu Geerta Wilderse loni ztratila téměř třetinu parlamentních křesel, a v Maďarsku, kde v dubnu jasnou volební porážku utrpěl Fidesz Viktora Orbána.
Co je krajní pravice?
Krajně pravicové strany PopuList definuje na základě dvou základních jimi zastávaných ideologií, nativismu a autoritářství. Nativismus je přesvědčení, že by danou zemi mělo obývat pouze její původní obyvatelstvo, zatímco imigranty a cizince nativisté považují za ohrožení kultury a zájmů původního obyvatelstva. Řada krajně pravicových stran tento princip rozšířila například i proti odlišným náboženským skupinám, sexuálním menšinám nebo stávajícím elitám.