Článek
Podle bruselského listu italská premiérka „kráčí po tenkém laně pragmatismu“ s Bruselem a snaží se vybalancovat svoji pravicovou, nacionalistickou politiku s proevropským postojem v mezinárodních záležitostech. List zmínil, že společně s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou se Meloniová snažila prosadit přísnější migrační pravidla EU.
Politico o výčtu pěti politiků hovořilo s několika evropskými diplomaty. Podle jednoho z nich je Meloniová „zcela odlišný typ“ politika než Orbán. Jiný však varoval, že italská premiérka pochází ze stejné „politické rodiny“ jako maďarský premiér a neměla by být podceňována.
„Na posledním zasedání Evropské rady byla Meloniová jediná, kdo s Orbánem souhlasil,“ řekl. Politico to dalo do souvislosti s tím, že Meloniová uvedla, že chápe Orbánův postoj vůči půjčce ve výši 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) Ukrajině, kterou Maďarsko zablokovalo. „Je vidět, že mezi nimi existuje ideologická spřízněnost,“ doplnil diplomat.
Dalším politikem, který by Orbána mohl nahradit, je slovinský politik Janez Janša, který byl premiérem již několikrát. Jeho strana skončila v březnových parlamentních volbách na druhém místě. Podle listu Politico však není jasné, zda vládu sestaví on nebo dosavadní premiér Robert Golob, který volby ovládl rozdílem jednoho mandátu.
Janšu list označil za „miniTrumpa“ a pokud by se opět dostal do premiérského úřadu, „rozšířil by rostoucí populistický klub v EU“. Na rozdíl od Fica a Orbána však zastává odlišnou pozici vůči Ukrajině: na začátku plnohodnotné ruské války totiž navštívil Kyjev a zároveň podporuje členství Ukrajiny v EU.
Bulharsko, Česko, Slovensko
Třetí Orbánovou náhradou by pak mohl být bulharský exprezident Rumen Radev, který založil svoji stranu, se kterou se pokusí ovládnout dubnové předčasné volby. Podle průzkumu listu Politico je na dobré cestě k vítězství, což by mohl být pro Ukrajinu a její evropské spojence problém.
Radev v minulosti prohlásil, že Ukrajina je ve válce s Ruskem „odsouzena k zániku“. Argumentoval také, že zvyšování vojenské pomoci EU či dodávání dalších zbraní do Kyjeva není řešením. Jeho sympatie ke Kremlu si vysloužily už dříve ostrou kritiku od prezidenta Volodymyra Zelenského, který se s Radevem setkal v Sofii. Zelenskyj se jej během setkání tázal: „Řekl byste: Putine, prosím, zaber bulharské území?“ Na to podle listu Radev nedokázal odpovědět.
Politico zmínilo také českého premiéra Andreje Babiše (ANO) a slovenského ministerského předsedu Roberta Fica. Druhý zmíněný byl „Orbánovým věrným partnerem při vetování, připojil se ke svému proruskému kolegovi při blokování sankcí proti Moskvě a požadoval výjimku z úvěru ve výši 90 miliard eur pro Ukrajinu“.
„S Orbánovým odchodem zůstává Fico osamocen jako nejbližší – a možná poslední – přítel Kremlu v EU,“ konstatuje list. Fico minulý měsíc varoval, že pokud by Orbán prohrál volby, mohl by vetovat půjčku Kyjevu místo něj. Nyní je však otázkou, zda svá slova splní. „Myslím si, že (Fico a další lídři) si budou velmi dobře vědomi rizik a důsledků, pokud se vydají na podobnou cestu jako on (Orbán),“ řekl jeden z oslovených evropských diplomatů.
Babiše pak list označil za „populistického miliardáře“ a „českého Trumpa“, který „prokázal určité sklony k Orbánovu stylu“.