Každý druhý Němec se obává Putinova útoku

Rusko vedené prezidentem Vladimirem Putinem už skoro dva roky útočí na Ukrajinu. Obavy, že by mohlo napadnout i Západ, má podle průzkumu 46 procent respondentů, 44 procent je bez obav, zbytek nechal otázku bez odpovědi.

Největší obavy mají překvapivě voliči opoziční Levice (55 procent) a voliči rovněž opoziční křesťanské demokracie CDU (54 procent). Nejméně nebezpečí války děsí sympatizanty novopečené strany Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) a Alternativy pro Německo (AfD).

BSW, jež se vyslovuje pro jednání s Ruskem a zrušení hospodářských sankcí uvalených po začátku ruského vpádu na Ukrajinu, přiřkla premiérová sonda sedmiprocentní podporu voličů, AfD je v průzkumech voličské přízně druhá za CDU.

Před střednědobou hrozbou války minulý týden v rozhovoru pro Bild varoval ministr obrany Boris Pistorius (63, SPD).

„Vycházíme ze třiceti let míru, třiceti let mírových dividend, z nichž jsme všichni těžili. A nyní se cesta ubírá opačným směrem,“ prohlásil.

Spolkový úřad pro pomoc při katastrofách a civilní ochranu (BBK) dlouhodobě doporučuje vytvářet si zásoby potravin, vody, hygienických potřeb, lékárniček a základního tábornického vybavení.

Výzvy k tomu, pořídit si z vlastního rozpočtu a „po ruce“ uskladnit to nejdůležitější pro případ války, zazněly v minulých týdnech mimo jiné ve Švédsku a Norsku. V Německu tak podle průzkumu INSA dosud učinilo 39 procent dotázaných. Proti nouzovým zásobám se vyslovilo 56 procent.

Podle průzkumu pouze každý šestý respondent (15,9 procenta) potvrdil, že ví, kde by našel úkryt v případě útoku (např. raketami). Naopak 79,4 procenta přiznalo, že neví, zbytek neodpověděl.

Svou roli může hrát i to, že v současné době není v provozu žádný z téměř 600 zbývajících protileteckých krytů v Německu. Údržba bunkrů skončila v roce 2007, kdy spolková a zemská vláda rozhodly o ukončení „funkční údržby veřejných krytů“.