Článek
Takzvaná Dreyfusova aféra na konci 19. století otřásla francouzskou společností, když byl Dreyfus kvůli svému židovství křivě obviněn ze špionáže pro Německo a odsouzen za vlastizradu v jednom z nejznámějších případů antisemitismu v historii.
„Francouzský národ posmrtně povyšuje Alfreda Dreyfuse do hodnosti brigádního generála,“ stojí v zákoně, který francouzská hlava státu a předseda vlády podepsali v pondělí a v úterý ho úřady zveřejnily ve věstníku zákonů. Normu už v červnu jednomyslně schválila dolní komora francouzského parlamentu a začátkem listopadu ji podpořil Senát. Macron také v létě stanovil datum 12. července jako den památky na Dreyfuse.
Šestatřicetiletý armádní kapitán Dreyfus byl v říjnu 1894 obviněn z předávání tajných informací o nové dělostřelecké výzbroji německému vojenskému atašé a tím odstartovala kauza, která později vešla ve známost jako Dreyfusova aféra, připomněla AFP. Dreyfus stanul před soudem, přičemž případ provázel silný antisemitismus.
Dreyfus byl na základě falešných důkazů 22. prosince 1894 odsouzen na galeje a k doživotnímu vyhnanství na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guyaně. Nebýt článku J'accuse (Žaluji) spisovatele Émila Zoly, zemřel by podle historiků Dreyfus na galejích. Zcela ho rehabilitoval kasační soud až v červenci 1906, Dreyfus poté sloužil v armádě během první světové války a zemřel v hodnosti plukovníka 12. července 1935, ve věku 75 let.
Zastánci Dreyfusova povýšení se domnívají, že kdyby se mohl věnovat kariéře za normálních okolností, vypracoval by se až na vrchol francouzské armády, napsala dnes AFP.
Normu označila za symbolický krok v boji proti antisemitismu v době rostoucího znepokojení kvůli zločinům z nenávisti namířeným proti Židům v zemi. Počet hlášených útoků na členy francouzské židovské komunity začal podle AFP narůstat poté, co palestinské teroristické hnutí Hamás napadlo 7. října 2023 Izrael a ten odpověděl devastující vojenskou ofenzívou v Pásmu Gazy.
