Článek
CNA uvedla, že Francie by kromě systémů proti dronům a raketám měla poslat také fregatu. Zdroj z kyperské vlády tuto informaci potvrdil. Agentura Reuters uvedla, že pomoc nabídl francouzský prezident Emmanuel Macron svému kyperskému protějšku Nikosovi Christodoulidesovi v úterý brzy ráno.
Kromě Paříže pomoc po útoku na britskou základnu na Kypru nabídlo také Řecko, které na obranu ostrova poslalo čtyři stíhací letouny F-16. Na Kypr také vypluly dvě řecké fregaty, z nichž jedna je vybavena protidronovým rušicím systémem Centauros, jenž dokáže detekovat a zneškodnit nízko letící letouny.
Jeden takový zasáhl britskou základnu, konkrétně její přistávací dráhu, na níž způsobil „omezené škody“. Cílem však nebyl Kypr, nýbrž britská základna, která je oficiálně britským a nikoli kyperským územím. Kypr už dříve požádal Británii, aby základny používala pouze pro humanitární účely, doplnila agentura.
Írán kromě dronových útoků hrozí Kypru také raketovými údery. Jako důvod Teherán sdělil, že základny na Kypru využívají Američané k leteckým úderům. „Američané přesunuli většinu svých letadel na Kypr a my na Kypr odpálíme několik raket, abychom je donutili odejít i odtamtud,“ řekl velitel Islámských revolučních gard Ibrahim Džabarí.
