Hlavní obsah

Finlandizace právě odešla do dějin

Právo, Jan Eichler

Jedním z důsledků ruské invaze na Ukrajinu je rozšíření NATO o dva dlouhodobě neutrální státy: Finsko a Švédsko. Zahraniční politika prvního z nich vešla do dějin studené války pod pojmem „finlandizace“. S původně hanlivým výrazem přišli novináři tehdejší Spolkové republiky Německo. A tak se nabízí srovnání těchto dvou zemí během 40 poválečných let.

Foto: Profimedia.cz

Prezident Kekkonen na lovu s Nikitou Chruščovem, prvním tajemníkem ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu.

Článek

Finsko bylo po celou tuto dobu přísně neutrální, nemělo na svém území žádná cizí vojska. Jeho armáda čítala 35 tisíc vojáků, z toho bylo 20 tisíc vojáků základní služby, řídila se zásadou dostatečnosti a cvičila se výlučně na obranu národního území.

Na helsinský protokol se odvolávala i Charta 1977 a opozice v dalších zemích někdejší Varšavské smlouvy

Od olympiády až po konferenci

Naproti tomu bundeswehr měl téměř půl milionu vojáků a zároveň s tím bylo na území tehdejšího západního Německa několik set tisíc cizích vojáků. Šlo především o dva armádní sbory USA s 220 tisíci vojáků, s velitelskými stanovišti ve Frankfurtu nad Mohanem a ve Stuttgartu. Dále tam působilo 80 tisíc britských a 50 tisíc francouzských vojáků s velitelstvím v Baden-Badenu. Spolu s jednotkami dalších členských zemí bylo na území SRN téměř milion aktivních vojáků. Jinými slovy – rekordně vysoký stupeň militarizace.

A navíc ve Spolkové republice ještě byly odpalovací rampy řízených střel s plochou dráhou letu (GLCM) a střel Pershing II namířené na strategicky významné cíle v evropské části SSSR. Všechny výše uváděné skutečnosti ze SRN činily jeden z nejvýznamnějších terčů pro sovětské rakety v případě třetí světové války. Naproti tomu Finsko bylo mnohem, mnohem méně exponované.

Při kubánské krizi byl svět nejblíž jaderné válce

Historie

Základní kameny stavby „finlandizace“ položil prezident Juho Kusti Paasikivi (1946–1956), bývalý gymnasta a atlet, který měl veliký respekt v Moskvě, protože uměl brilantně rusky. Mimořádně zajímavého muže osud odměnil zahájením památných olympijských her v Helsinkách 1952, pojímaných jako naděje pro sblížení mezi národy a pro mezinárodní mír.

Na prezidenta Paasikiviho pak navazoval Urho Kaleva Kekkonen (UKK), a to v letech 1956–1982. Pod jeho vedením se Finsko stalo upřednostňovaným dodavatelem spotřebního zboží do SSSR, díky čemuž nesmírně zbohatlo. Ještě důležitější bylo, že rozvíjelo a stupňovalo velkou iniciativu při uvolňování mezinárodního napětí.

UKK se dočkal velkého ocenění na helsinské schůzce na nejvyšší úrovni v létě 1975, kdy mu na otevřené scéně tleskali velcí státníci: Gerald Ford, Valéry Giscard d’Estaign, Harold Wilson, Helmut Schmidt, Bruno Kreisky, Aldo Moro, Olof Palme, ale také Leonid Brežněv, Josip Broz Tito a další.

Všichni, včetně Brežněva, Husáka a dalších, pak podepsali závazek o respektování hranic v Evropě a nedílně s tím také závazky na poli dodržování lidských práv. Důraz na jemnou sílu se stal základem pro soustředěný nátlak na režimy v sovětské sféře vlivu, který vyvrcholil v roce 1989.

Symbol studené války. Před 60 lety začala v Berlíně vznikat skutečná „železná opona”

Historie

A nezapomínejme, že na helsinský protokol se odvolávala i Charta 1977 a opoziční hnutí v dalších zemích někdejší Varšavské smlouvy. Také to je velmi významná součást toho, čemu se říkalo „finlandizace“ nebo také Paasikiviho a Kekkonenova doktrína.

Už je to jinak

Vstup do NATO je definitivním koncem „finlandizace“ a je to vlastně i druhý pohřeb dvou velkých prezidentů země tisíců jezer. Je to konec jemné síly, dnes už se přemýšlí o tom, dokdy zbrojní výdaje této země dosáhnou hodnoty dvou procent HDP, jak se finská armáda zapojí do obranné strategie NATO, hlavně pak v tzv. nordicko-balticko-severské oblasti. A dokonce se zvažuje otázka, jak by se mohly finské letouny F-35 upravit tak, aby mohly nést taktické jaderné zbraně. Řečeno slovy slovenské zpěvačky Jany Kirchner: Nič už nie je také, aké bolo predtým.

(Autor je VŠ učitel)

Osmdesát let od zimní války. „Snadné“ finské sousto se Rusům vzpříčilo v krku

Historie

Reklama

Výběr článků

Načítám