Článek
Členské státy EU na základě doporučení Evropské komise podstatně zlepšily své národní energeticko-klimatické plány, vyplývá z hodnocení. Energeticko-klimatické plány, které mají země předkládat pravidelně, informují komisi zejména o tom, jakým způsobem hodlají jednotlivé státy přispět k cílům Unie v oblasti obnovitelných zdrojů a snižování emisí skleníkových plynů.
„V současném geopolitickém kontextu to ukazuje, že EU setrvává na svých klimatických závazcích, s odhodláním investuje do přechodu na čistou energii a upřednostňuje průmyslovou konkurenceschopnost EU a sociální rozměr,“ uvádí unijní exekutiva. I díky iniciativám, jako je Clean Industrial Deal (Dohoda o čistém průmyslu) a Akční plán pro cenově dostupnou energii, by se podle komise mělo rovněž postupně dosáhnout nižších a stabilnějších cen energií.
Nynější hodnocení komise představuje základ pro diskuse o dalších krocích na cestě EU k dekarbonizaci do roku 2040 a k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. „Komise zintenzivní spolupráci s členskými státy s cílem odstranit zbývající nedostatky a zavést další pokyny uvedené v dnešním hodnocení,“ stojí v dokumentu.
Komise rovněž vyzvala členské státy, které dosud nepředložily své konečné plány, což je Belgie, Estonsko a Polsko, aby tak učinily neprodleně. Jejich celkové cíle sice byly zahrnuty do hodnocení EU, ale EK podle svých slov přezkoumá každý z jejich plánů jednotlivě krátce po jejich formálním předložení. Unijní exekutiva navíc stále pracuje na individuálním posouzení konečného slovenského národního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který byl předložen teprve 15. dubna.
„Evropa dokazuje, že spolehlivé a předvídatelné cíle založené na vědeckých poznatcích a odpovídající regulace přinášejí výsledky,“ uvedla Teresa Riberaová, místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci. Aktualizované národní plány v oblasti energetiky a klimatu podle ní ukazují, že zelená agenda není jen cílem, ale způsobem, jak modernizovat naše ekonomiky a vsadit na průmyslové inovace a více příležitostí pro Evropany. „Můžeme dosáhnout 55 procent a musíme vytvořit podmínky pro dosažení 90 procent do roku 2040,“ dodala Riberaová.
