Článek
(od našeho zvláštního zpravodaje z Estonska)
„Toto je součást našeho plánu na obranu. Jedná se o přípravy, které provádíme v době míru,“ sdělil Novinkám Afanasjev.
Podle něj se však jedná pouze o prostředek první obrany, který má za účel zbrzdit nepřítele a dát Estonsku a jeho spojencům šanci na mobilizaci.
„Jak víte, nepřítele nezastaví žádná překážka. Pouze nám to dává čas, abychom se s ním vypořádali. Tyto překážky jej také zpomalují, což nám dává čas na mobilizaci. Nepřátelé se pro nás také stanou dobrým terčem, když se je budou snažit překonat,“ dodal.
První čtyři kilometry protitankových zákopů již Estonci postavili, a to nedaleko vesnice Vinski na jihovýchodě Estonska. K výstavbě došlo doslova desítky centimetrů od hranice s Ruskem.
Jejich rozměry pak pro Novinky popsal Armin Siilivask, projektový manažer Estonského centra pro obranné investice, které má výstavbu obranných prostředků na starosti.
„Protitankové zákopy jsou čtyři metry široké a nejméně dva metry hluboké. Spolu se stěnou je to celkem devět metrů,“ řekl redakci s tím, že tyto rozměry zvolili tak, aby přes ně tanky skutečně nemohly přejet.
Protitankové zákopy však nejsou jediným opatřením, které Estonci již aplikovali. Na hranicích již mají rozmístěny i dračí zuby, tedy překážky proti tankům a mechanizované pěchotě ve tvaru jehlanů vyrobených ze železobetonu. Chystají se však vybudovat i bunkry a jiná obranná opatření. „Přemýšlíme o přežití našich vojáků,“ vysvětlil Afanasjev.
Ten už dříve pro The Baltic Sentinel uvedl, že Estonsko dohromady plánuje na hranicích s Ruskem vybudovat až 40 kilometrů těchto zákopů.
Kromě Estonska se na iniciativě Baltic Defence Line podílí také Litva a Lotyšsko. Všechny tři tyto Pobaltské země kromě protitankových zákopů a bunkrů plánují na hranicích s Ruskem a Běloruskem natáhnout desítky až stovky kilometrů plotů s ostnatým drátem. Bunkrů každá země plánuje postavit až 600. Kolem hranic také rozmístí americké salvové raketomety HIMARS.
Pobaltské země tuto iniciativu oznámily 19. ledna 2024. S výstavbou opevnění jako první začalo Lotyšsko, a to loni 2. května. V létě pak následovala Litva, jako poslední se zapojilo Estonsko, které s výstavbou protitankových zákopů začalo letos v červnu. Cíl je přitom jasný: obrnit hranice před agresivním Ruskem, které už přes 3,5 roku útočí na Ukrajinu.
Právě pobaltské státy by totiž mohly být první na ráně, pokud by se Rusko rozhodlo zaútočit na Severoatlantickou alianci. Některé scénáře hovoří například o tom, že Rusové nasadí „malé zelené mužíčky“, jako to v roce 2014 udělali na Krymu.
K tomu se v rozhovoru pro Novinky rozpovídal estonský ministr obrany Hanno Pevkur. „Máme tedy jasnou představu o tom, že Rusko vždy představovalo pro Estonsko hrozbu, pro pobaltské státy a také pro západní společnost. Proto si neděláme žádné iluze, že můžeme jen sedět a nic nedělat,“ řekl Pevkur.
Dodal, že výstavba protitankových zákopů nebo bunkrů jde ruku v ruce s dalšími opatřeními, které Estonsko podniká, aby zvýšilo nejen svoji obranyschopnost, ale také odstrašující sílu, která má za úkol Rusko od útoku odradit.
