Článek
Estonsko, které na východě sousedí s Ruskou federací, se tak stalo další evropskou zemí, jež projevila zájem o prostředky jaderného odstrašení na svém území. Předtím o tom hovořilo Polsko nebo Švédsko.
„Nejsme proti rozmístění jaderných zbraní na našem území. Nemáme žádnou doktrínu, která by to vylučovala, pokud NATO v souladu s našimi obrannými plány uzná za nutné rozmístit například jaderné zbraně i na našem území,“ cituje ERR Tsahknu.
V Evropě mají jaderné zbraně na svém území Francie a Spojené království, které jsou samostatnými jadernými mocnostmi, a dále Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Turecko, kam je v rámci programu nuclear sharing rozmístily Spojené státy. Naopak do Běloruska je pak rozmístilo Rusko.
V dalších zemích se začalo debatovat o možném umístění jaderných zbraní poté, co zkraje února přestala platit poslední smlouva mezi Ruskem a USA omezující jaderné zbraně Nový Start, kterou Rusko a USA podepsaly v Praze.
