Článek
U pozůstatků byl také nalezen snubní prsten a odznak Kubáňského štítu, který dostali němečtí vojáci, jež se v roce 1943 probili na Kubáň a bojovali tam do svého stažení, uvedla německá komise pro válečné hroby.
„Nyní začíná skládačka, ve které se pokusíme identifikovat oba mrtvé,“ uvedl Arne Schrader z této komise. Zjistit totožnost by mělo být snadné, protože na známce je identifikační číslo vojáka a zkratka jednotky, u níž sloužil.
„Jména původních nositelů se pravděpodobně mohou najít rychle, ale to je pouze první krok,“ uvedla komise. Pokud by se podařilo na základě známek najít nějaké příbuzné, totožnost by mohl potvrdit klíčový test DNA, uvedla stanice BBC.
Dlouhé čekání pozůstalých
Další dvě rodiny by se tak mohly dozvědět o osudu svých nezvěstných příbuzných. Známka byla perforovaná. V případě smrti vojáka se rozlomila, půlka zůstala u těla, druhá se poslala jednotce, aby věděla, že má padlého.
Dokud jednotka půlku známky nedostala, nebyl voják považován za padlého. Mnohé rodiny nezvěstných tak dlouhá léta, ba dekády žily v nejistotě.
Oba padlí budou pohřbeni na budapešťském hřbitově Budaörs, kde se nacházejí i hroby dalších německých vojáků.
Vraku motocyklu DKW si všimli lidé procházející 2. srpna po nábřeží Dunaje, jehož hladina kvůli suchu dramaticky poklesla. Motocykl následně vyzvedl tým expertů, který našel i protitankové miny. Kvůli nim muselo být načas uzavřeno nábřeží největší maďarské řeky, než je zneškodnili pyrotechnici.
Motocykl je typu DKW NZ350-1, který se vyráběl pro válečné účely v roce 1944. Byl využit za lítých bojů o maďarské hlavní město, které trvaly od 29. října 1944 do 13. února 1945.
Boje o Budapešť
Maďarské vedení Miklose Horthyho v roce 1944 vyjednávalo se spojenci, že by přešlo na jejich stranu, tak jako to udělalo Rumunsko. Před Němci se to však nepodařilo utajit a ti donutili Horthyho abdikovat. Moci se v půlce října chopili fašisté ze Strany šípových křížů.
Rudá armáda zahájila budapešťskou operaci 29. října 1944. Až na konci prosince se jí však město podařilo obklíčit, ovšem v ulicích se bojovalo až do 13. února. Německý vůdce Adolf Hitler nařídil na začátku roku 1945 prolomit obklíčení zvenku a současně zajistit ropná pole. Žádný z protiútoků neuspěl, i když se Němci dostali na 20 kilometrů od města.
Boje si vyžádaly ohromné oběti na obou stranách. Německo od 3. listopadu do 15. února přišlo o skoro 140 000 vojáků (součet padlých zraněných a nezvěstných). Z budapešťské posádky padlo 30 000 německých vojáků a 9 000 maďarských. Rudá armáda a po jejím boku bojující Rumuni ztratili 320 000 vojáků. Při obklíčení zemřelo 38 000 civilistů, z nichž bylo 7 000 popraveno. Dalších 38 000 zemřelo v lágrech.