Článek
„Musíme se zbavit zcela chybného dojmu, že používání šifrovaných komunikačních aplikací patří k občanským právům,“ prohlásil Hummelgaard ze strany Sociální Demokraté Dánsko.
Shodou okolností je to právě Hummelgaard, kdo stojí za aktuální přísnou podobou návrhu, který se Dánsko snaží prosadit během svého předsednictví v Radě EU. Upozornil na to server Root.
Na jednání členských států minulý týden v pátek se ukázalo, že návrh nemá dostatečnou podporu. Proti se postavily mimo jiné Česká republika, Slovensko, Německo, Estonsko, Finsko a Lucembursko.
Tato skupina vytvořila takzvanou blokující menšinu, která zatím brání posunu legislativy kupředu. Přesto chce Dánsko návrh znovu otevřít na jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci 14. října, kde by mohlo padnout i konečné rozhodnutí.
Kritiků přibývá
Kritických hlasů přibývá nicméně i mimo politickou sféru. Otevřený dopis adresovaný evropským zákonodárcům podepsalo už téměř 700 odborníků z 36 zemí. Podle nich je projekt nejen „technicky neproveditelný“, ale navíc by vážně narušil soukromí evropských občanů. V dokumentu varují, že současné technologie pro automatickou detekci by generovaly příliš mnoho chybných výsledků a nebyly by vhodné pro plošné nasazení.
Odpůrci se nacházejí i mezi samotnými provozovateli komunikačních služeb. Společnost Meta, která provozuje WhatsApp, varovala, že plán ohrožuje digitální bezpečnost uživatelů.
Podobně se vyjádřila i šéfka organizace Signal Foundation Meredith Whittakerová: „Signal se proti tomuto návrhu ostře staví. Nepochybujte: raději opustíme trh EU, než abychom podkopali naše záruky ochrany soukromí.“
Jak by Chat Control fungoval
Předložená legislativa počítá s tím, že provozovatelé chatovacích aplikací, cloudových služeb nebo sociálních sítí budou muset automaticky skenovat všechny zprávy a soubory svých uživatelů. Pokud by algoritmy zachytily obsah související se zneužíváním dětí, data by byla neprodleně předána příslušným úřadům.
Dánské předsednictví prosazuje návrh jako nezbytný prostředek ochrany nezletilých v digitálním prostředí. Odborníci však varují, že zavedení plošného monitorování představuje bezprecedentní zásah do soukromí a že skuteční pachatelé mohou omezení snadno obejít pomocí VPN a služeb mimo Evropskou unii.
Jak fungují VPN aplikace?
Pod zkratkou VPN se ukrývá anglický termín virtual private network, tedy virtuální privátní síť. Jde o technologické řešení, díky kterému se uživatel může připojit k jakýmkoliv internetovým stránkám, přestože jsou v dané lokalitě zablokované. Uživatel může být například v Česku, ale jeho počítač vypadá, jako kdyby byl v USA.
VPN totiž vytvoří v podstatě virtuální tunel napříč internetem, díky čemuž mohou lidé přistupovat k obsahu, který by byl jinak v jejich zemi nepřístupný. Služba zároveň uživateli zajišťuje anonymitu.
Není divu, že hned po nejrůznějších sociálních sítích patří VPN aplikace k těm nejstahovanějším na světě.