Hlavní obsah

Evropa chce pomoci Ukrajině bez proudu

29. 11. 2022, 21:36

Sedm šéfdiplomatů severoevropských států v pondělí přicestovalo do Kyjeva způli stiženého blackoutem, aby jednali o možnostech další podpory Ukrajiny. Ta v posledních týdnech čelí neustálému ruskému ostřelování, které míří hlavně na energetickou infrastrukturu. Před zimou to zemi způsobuje řadu problémů.

Foto: Andrew Kravchenko, ČTK/AP

Kyjev po ruském ostřelování na čas potemněl.

Článek

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal napsal na Twitteru, že se sedmičkou ministrů zahraničí jednal o přitvrzení unijních sankcí proti Rusku, obnově ukrajinské energetické infrastruktury, finanční pomoci a euro-atlantických tužbách Ukrajiny.

Návštěva sedmi ministrů zahraničí z Pobaltí a Skandinávie v Kyjevě měla ukázat pokračující podporu Ukrajině, která se nyní potýká s výpadky elektřiny po ruských vzdušných útocích. Ministři slíbili elektrické generátory, teplé oblečení a jídlo, aby pomohli Ukrajincům překonat nejchladnější měsíce roku.

„Je to největší skupina ministrů, která navštívila Ukrajinu od začátku ruské agrese,“ uvedl k setkání ministrů zahraničí v Kyjevě na svém Twitteru Edgars Rinkévičs, lotyšský ministr zahraničí.

NATO by mělo Ukrajině poslat moderní tanky, aby měla v zimě převahu, říká šéf litevské diplomacie

Válka na Ukrajině

Estonsko: Zdvojnásobme výdaje na obranu

„Rádi bychom viděli, jak evropské země zdvojnásobí své obranné výdaje během války na Ukrajině a po válce. Chystáme se vynakládat na obranu tři procenta HDP,“ řekl šéf estonské diplomacie Urmas Reinsalu agentuře Reuters.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg minulý týden uvedl, že členské státy NATO, mezi něž patří i Estonsko, se mohou rozhodnout vynakládat na obranu víc než dvě procenta HDP, což je současný cíl Aliance.

Mnoho spojenců již zvýšilo vojenské výdaje od 24. února, kdy ruská vojska vpadla na Ukrajinu. Ukrajina, která usiluje o připojení k NATO, volá po větší podpoře od západních partnerů, protože Rusko podniká stále rozsáhlejší vzdušné útoky proti její energetické infrastruktuře.

Reinsalu podle Reuters také uvedl, že rovněž 27 států Evropské unie by mělo zvýšit podporu Ukrajině. „Evropská unie dohromady vynaložila asi 0,2 procenta svého HDP na vojenskou pomoc Ukrajině. Slíbil jsem, že kdybychom dokázali dosáhnout jednoho procenta, udělalo by to velký rozdíl na bojišti a změnilo by to chod války,“ řekl.

Estonsko také zmrazilo ruský majetek za desítky milionů eur.

Estonský ministr zahraničí během návštěvy Kyjeva také uvedl, že Evropa by měla k ruským žoldnéřům z Wagnerovy skupiny přistupovat stejně jako k teroristům z organizace Islámský stát (IS). Reinsalu to řekl ukrajinské televizi.

Server RBK-Ukrajina připomněl, že právě Reinsalu předal do Haagu pouta pro zakladatele Wagnerovy skupiny, ruského oligarchu Jevgenije Prigožina jako odpověď na zakrvácené kladivo z údajné popravy ruského dezertéra, které Prigožinův právník poslal Evropskému parlamentu.

Putin pokračuje ve snahách udělat z Ukrajiny černou díru bez světla, elektřiny a tepla
Josep Borrell, šéf evropské diplomacie

Josep Borrell, šéf Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, v pondělí z Bruselu vzkázal, že v současnosti je potřeba pohlížet na válku na Ukrajině mimo jiné jako na humanitární krizi.

Putin využívá zimu jako zbraň, je třeba zvýšit pomoc Ukrajině, řekl Stoltenberg

Válka na Ukrajině

„Putin pokračuje v bombardování Ukrajiny, pokračuje ve snahách udělat z Ukrajiny černou díru bez světla, elektřiny a tepla a uvrhnout Ukrajince do tmy a zimy,“ řekl s tím, že za dané situace je potřeba pokračovat v podpoře země a poskytnout jí vše, aby zvládla letošní zimu bez elektrické energie.

„Je těžké si to představit, ale právě to se děje,“ řekl novinářům.

Osmihodinové výpadky ve Lvově

Primátor Kyjeva Vitalij Kličko v pondělí na online zahájení Kyjevského investičního fóra v Bruselu prohlásil, že jeho město urgentně potřebuje „generátory, městské autobusy a vozy záchranné služby, zásahová vozidla, teplé oblečení a potraviny s dlouhou lhůtou trvanlivosti“.

Finský imigrační úřad v pondělí oznámil, že země je připravena přijmout dalších deset tisíc ukrajinských běženců před válkou. Na zvýšený nápor migrantů během zimy se chystá i Polsko, ačkoliv dosud zvýšený počet prchajících Ukrajinců nezaznamenalo.

Kvůli havarijnímu stavu v několika elektrárnách v pondělí v ranních hodinách v ukrajinské přenosové soustavě chybělo 27 procent výkonu, což vedlo k rozsáhlým neplánovaným výpadkům na celém území Ukrajiny. Spotřeba naopak v důsledku zhoršujícího se počasí rostla, upozornila Ekonomična pravda.

Reznikov: Ukrajina dostala od Francie čtvrtý raketomet s dalekým dostřelem

Válka na Ukrajině

V ukrajinské metropoli během dne zůstávalo bez proudu 55 procent odběratelů.

Lvovská oblast oznámila nový režim střídání osmihodinových intervalů bez proudu se čtyřhodinovými úseky, kdy by elektřina měla fungovat. Odpojování se mělo týkat všech odběratelů s výjimkou objektů kritické infrastruktury, upřesnil Maksym Kozyckyj, šéf Lvovské vojenské oblastní správy.

„V důsledku těžké situace byly ze seznamu kritické infrastruktury vyloučeny některé polikliniky, kotelny, spojovací stanice, justiční budovy a objekty bezpečnostních složek,“ napsal na síti Telegram.

Problémy i na hranicích

„Všeobecný deficit v energetickém systému je důsledkem už sedmi vln ruských raketových útoků na energetickou infrastrukturu. Rozsah škod je veliký a jejich závažnost vysoká. Opravy probíhají nepřetržitě,“ ujišťovala ukrajinská státní energetická společnost Ukrenerho.

Kvůli přerušeným dodávkám proudu byl v pondělí ráno ochromen i přeshraniční styk, chvílemi se uzavíraly přechody Sokyrjany na ukrajinsko-moldavské hranici a Kosyno na pomezí s Maďarskem.

Ukrajina na prahu energetického kolapsu testuje možnosti nákupu elektřiny v zahraničí. První cvičné dodávky ze Slovenska proběhly 27. října a 19. listopadu, v neděli pak dvě hodiny proudila na Ukrajinu elektřina z Rumunska. Informaci v pondělí zveřejnil ukrajinský státní obchodník s elektřinou, společnost EKU, napsala agentura Ukrinform.

Záporožská jaderná elektrárna, o níž se spekulovalo, že by se z ní Rusko mohlo stáhnout, zůstává pod okupační správou. Informace o ruském plánu stáhnout se jsou nepravdivé, uvedlo Moskvou dosazené vedení sousedního ukrajinského města Enerhodar.

Rusové zaútočili na elektrické vedení mířící do Chersonu

Válka na Ukrajině

Reklama

Výběr článků