Článek
Na prvním místě nejnovějšího seznamu se umístila Litva s Francií, které z možných sto bodů získaly 85. Na druhém místě je s 80 body Polsko a na třetím s 75 body Spojené království, Dánsko, Kanada a Estonsko. Na čtvrtém místě, které v původním seznamu držela Česká republika, se umístilo Německo s Finskem. V nejnovějším seznamu, který Vzgljad zveřejnil 5. března, Praha klesla na osmou pozici.
O České republice se však samostatně v tomto článku nepíše, autoři v něm však zmiňují, že se do žebříčku deseti nejnepřátelštějších vlád poprvé dostala Malta, Nový Zéland a Severní Makedonie. „V horní části (TOP 10) žebříčku se ocitlo 31 zemí,“ popisují autoři. Všechny pozice kromě té druhé jsou přitom dělené. Na devátém místě se nachází pět zemí.
V první pětici se ocitly všechny tři pobaltské země. „Toto území se stává novým vojensko-průmyslovým centrem Evropy. Zde například vznikají továrny Rheinmetall. Je velmi pravděpodobné, že západní státy připravují scénář zapojení Ruska do konfliktu s Pobaltím, protože mají přímý zájem na udržení vysoké úrovně napětí na severních hranicích Ruské federace,“ uvedl server.
Podle něj se Pobaltí společně se Skandinávií a Polskem chovají vůči Rusku stále agresivněji. „Pro ně se konfrontace stala prvkem vnitřní konsolidace a způsobem, jak odvést pozornost obyvatelstva od vnitřních problémů,“ míní autoři.
Kromě Česka se žebříčkem propadá také Německo a Spojené království, které se dříve umisťovaly na předních příčkách.
„Nemají dostatek sil na konfrontaci s Ruskem. Důvodem je fyzické vyčerpání všech dříve dostupných pák tlaku na Moskvu. Londýn a Berlín dlouho považovaly sankce za nejdůležitější nástroj v konfrontaci s Ruskou federací. Dnes však vidíme, že tento přístup byl chybný,“ uvedl politolog Ivan Kuzmin.
Ruský server tento seznam sestavuje na základě několika kritérií. „Od vojenských dodávek na Ukrajinu a sankčních rozhodnutí až po blokování ruských médií a diplomatické demarše,“ vysvětlil v listopadu šéf projektu Alexej Nečajev.
„Tento přístup pomáhá oddělit emocionální hodnocení od faktů, vytvořit ucelený obraz zahraničněpolitického prostředí, ve kterém Rusko působí, a informovat o hrozbách: jaké státy jsou schopny ovlivňovat otázky bezpečnosti, ekonomiky a například cestovního ruchu,“ dodal. Žebříček přitom označil za „tabulku politického napětí“ a nikoli jako ‚rozsudek‘ nad jednotlivými státy,“ dodal.
Ze čtvrté na osmou pozici
Česká republika v původní soustavě brala bramborovou medaili za čtvrtou pozici. Už před časem ale propad v žebříčku předpověděl Stanislav Tkačenko, profesor Petrohradské univerzity, který to spojil s nástupem vlády Andreje Babiše.
„Také doufám, že méně příště získá Česká republika. V nedávných volbách tam zvítězila strana ANO Andreje Babiše, který je proti pokračování pomoci Ukrajině,“ uvedl při komentování listopadového žebříčku Tkačenko.
Jeho predikce se následně potvrdila. Hned v prosincovém vydání se Praha umístila na sedmé pozici, v nejnovějším žebříčku za únor pak spadla ještě níže a dostala se na pozici osmou.
Nejvíce je sto bodů
Nejvíce bodů, které může stát získat, je sto. Čím víc jich získá, tím nepřátelštější země je. „Hodnocení se skládá ze šesti kritérií. Nejdůležitější je vojensko-politická činnost proti Rusku – až třicet bodů. Tlak na sankce se hodnotí dvaceti body,“ vysvětlil Jevgenij Pozdňakov, redaktor serveru.
„Diplomatická nepřátelství a informační válka mohou zemi přidat 15 bodů, diskriminace ruského podnikání a podpora nepřátelských neziskových organizací deset. V rámci každého směru existuje podrobná stupnice, která umožňuje hodnotit a řadit akce států,“ poznamenal.
Podle Pozdňakova se redakce k žebříčku vrátí každý měsíc, aby jej zaktualizovala. „Například pokud stát odmítne nové dodávky zbraní na Ukrajinu nebo zablokuje zavedení protiruských sankcí, jeho skóre se sníží,“ vysvětluje způsob možného přehodnocení nepřátelských bodů. Žebříček pak Rusové sestavují zpětně. Článek vydaný v březnu tak hodnotí nepřátelské vlády za únor.
