Článek
„Ruská válečná ekonomika je udržována příjmy z fosilních paliv. Chceme tyto příjmy snížit. Proto zakazujeme dovoz ruského LNG na evropské trhy. Je čas zavřít kohoutky. Jsme na to připraveni. Šetříme energii, diverzifikujeme dodávky a investujeme do nízkouhlíkových zdrojů energie jako nikdy předtím. Dnes se toto úsilí vyplácí,“ oznámila mimo jiné v pátek šéfka EK Ursula von der Leyenová.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že cílem nového návrhu je dokončit odklon od ruského LNG do 1. ledna 2027.
EU dříve plánovala postupné odříznutí od ruského zkapalněného plynu do 1. ledna 2028, podle agentury Reuters je posunutí termínu zřejmě důsledek naléhání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tlak USA na Rusko podmiňoval rychlejším ukončením ruských energií ze strany Evropy.
Podle Eurostatu se podíl Ruska na dovozu LNG do EU ve druhém čtvrtletí roku 2025 snížil na 14 % z 22 % v prvním čtvrtletí roku 2021, podotýká Reuters. Ruské LNG dovážejí Španělsko, Belgie, Nizozemsko a Francie. Plyn přepravovaný plynovodem TurkStream míří na Slovensko, do Maďarska a Bulharska.
Komisí navrhovaný balík sankcí přitom musejí jednomyslně schválit členské státy EU. A to se může ukázat jako problém, zejména ze strany Maďarska a Slovenska. Ostatně EU plánovala zveřejnit podrobnosti o 19. balíku sankcí již ve středu, nakonec se tak podle médií nestalo právě kvůli odporu Budapešti a Bratislavy. Zda se v tomto ohledu něco změnilo, zatím není jasné.
Zacíleno na kryptoměny i vývoz do Číny a Indie
„Uvalujeme sankce na dalších 118 plavidel ze stínové flotily. Celkem je nyní pod sankcemi EU více než 560 plavidel. Velké energetické společnosti Rosněfť a Gazpromněfť budou nyní podléhat úplnému zákazu transakcí. A další společnosti budou rovněž podrobeny zmrazení aktiv,“ oznámila také nyní von der Leyenová.
„Zaměřujeme se také na rafinerie, obchodníky s ropou a petrochemické společnosti ve třetích zemích, včetně Číny. Za tři roky klesly ruské příjmy z ropy v Evropě o 90 procent,“ dodala.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla šéfka EK. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste.
Zmínila i nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
„Chceme Rusko zasáhnout tam, kde získává své peníze. Žádný sektor není tabu,“ napsala na síti X Kallasová.
Komise podle ní chce návrhem zakročit proti ruským finančním podvodům ve třetích zemích, což zahrnuje kryptoměny, a zaměřit se na ruský platební systém Mir. Podle šéfky evropské diplomacie je rovněž nutné přerušit dodávky ruskému vojenskému průmyslu tak, aby nemohl živit svou válečnou mašinerii.
Zákaz vývozu z EU bude rozšířen o další chemikálie, kovové komponenty, soli a rudy a dojde ke zpřísnění kontrol vývozu pro subjekty z Ruska, Číny a Indie.
Rozšíření svých sankcí v pátek kvůli ruské válce na Ukrajině oznámila také Británie, uvedla agentura Reuters. Na jejích sankčních seznamech tak nově figurují dva gruzínští podnikatelé, které britská vláda obvinila z šíření ruské propagandy a úzkých vazeb na Moskvu. Sankce uvalila Británie také na dvě gruzínské společnosti a dva tankery, které do země převážely jako součást stínové flotily ruskou ropu.
