Článek
Skupina dvanácti členských zemí podle agentury Bloomberg prozkoumala dosud nevyužité právní možnosti, které by umožnily postupovat tímto způsobem. Agentura odkazuje na dokument, který byl rozeslán členským státům před sobotním neformálním zasedáním ministrů zahraničí EU v Kodani.
Podle dokumentu Rada EU chce schválit určité oblasti, ve kterých by mohla rozhodovat kvalifikovaná většina. Zároveň upozorňuje, že konsenzus zůstává základním principem EU a navržené změny mají fungovat jako pojistka a ne jako narušení jednoty.
Bývalý italský premiér a prezident Evropské centrální banky Mario Draghi se již ve své zprávě o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti z roku 2024 vyslovil pro rozšíření používání rozhodování kvalifikovanou většinou. Jeho názor podpořili i další významní představitelé.
Tato změna by umožnila rychlejší a rozhodnější jednání v kontextu rostoucí geopolitické konkurence a zabránila by jednotlivým členským státům blokovat rozhodnutí, která mají širokou podporu napříč sedmadvacítkou.
Intenzivní diplomatické spory vyvolává především jednání o sankcích proti Rusku. Maďarsko se důsledně staví proti celkovým iniciativám týkajícím se Ukrajiny a to přes vyplácení finančních prostředků až po proces přistoupení této země k EU.
Maďarsko například v pátek odmítlo podepsat prohlášení odsuzující ruské útoky na Ukrajinu, které si vyžádaly 25 životů a poškodily budovu mise EU v Kyjevě. Maďarsko také dál blokuje uvolnění 6,6 miliardy eur (asi 165 miliard Kč) z fondu, který má členským státům kompenzovat vojenskou pomoc poskytnutou Ukrajině. Tyto prostředky by navíc mohly být využity k nákupu amerického vybavení v rámci nové iniciativy koordinované NATO.
„Všechny země dnes vznesly otázku odblokování. Nemusíte se toho účastnit, ale nechte to udělat ostatní, ať mohou jednat,“ řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s tím, že Maďarsko už odmítlo několik navržených kompromisních řešení.
