Boj o vakcíny pokračuje, AstraZeneca chce podle EU dodat jen čtvrtinu domluvených dávek

Zatímco AstraZeneca tvrdí, že kontrakt nezaručuje unijním zemím právo na požadované množství, Brusel zesílil tlak a chce, aby firma nahradila výpadek produkce v EU vakcínami vyráběnými v Británii. Současně firma odmítá povolit zveřejnění smlouvy mezi oběma stranami.

Komisi a řadě členských států Evropské unie nelíbí, že britsko-švédský výrobce nedodrží objem dodávek vakcíny pro období do konce března, na němž se obě strany dohodly. Jeden z unijních činitelů ve středu řekl, že snížení dodávek do konce března má být až o tři čtvrtiny, takže všechny země si mezi sebe rozdělí jen necelých 30 milionů dávek. Na začátku týdne byla přitom řeč o zhruba 31 milionech dávek.

Firma snižuje dodávku i mimo Evropu, Británie se ale zatím žádné výpadky netýkají. Tam firma dodává dva miliony dávek každý týden, uvedl list The Guardian. Důvodem může být, že podle CNN v kontraktu AstryZeneky s Británií stojí, že musí tuto dodávku splnit firma přednostně.

Dodávky jsou podle firmy omezené kvůli výpadkům produkce v Belgii. Dva závody v Británii v Oxfordu a ve Staffordshiru  jedou naplno.

Firma se též hájí, že britská objednávka přišla dříve než ta z Evropské unie. Podpořila ji v tom britská vláda, která naznačila, že lék se bude moci vyvážet, až bude uspokojena britská poptávka po 100 milionech dávek.

Možnost, že by se kvůli dodávkám pro EU omezovaly dodávky do Británie, nepřipustil ve středu ani britský premiér Boris Johnson: „Mohu říct jen to, že jsme si velmi jistí našimi dodávkami.” Jeho vyjádření rozvedl mluvčí vlády: „Jsme v neustálém kontaktu s výrobci vakcín a nadále jsme přesvědčeni, že dodávky očkovacích látek pro Británii nebudou přerušeny.“

Ředitel firmy Pascal Soriot ve středu řekl, že firma dělá maximum, aby dodala objednané množství vakcín, ale že nemůže splnit objem dodávek podle rozvrhu.

Listu La Repubblica řekl, že za potíže s dodávkami může hlavně to, že EU uzavřela kontrakt o tři měsíce později než právě Británie, kde měla firma více času na řešení počátečních problémů při náběhu výroby, jaké jsou nyní v Belgii: „Měli jsme také podobně obtížné problémy v dodávkách pro Británii, ale kontrakt pro Spojené království byl podepsán o tři měsíce dříve než evropský, takže jsme měli ve Spojeném království navíc tři měsíce na řešení výpadků.“ Soriot přiznal, že v Belgii mají proti plánu zpoždění dvou měsíců.

„Odmítáme logiku, že kdo dříve přijde, je dříve obsloužen. To může fungovat u místního řezníka, ale ne ve smlouvách a v našem kontraktu o předběžných nákupech,” řekla eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová s odkazem na smlouvu s firmou uzavřenou loni v létě, „Jsme ve stavu pandemie. Každý den umírají lidé. To nejsou čísla, to není statistika, to jsou osoby s rodinami, přáteli a kolegy.“ Odmítla tvrzení šéfa společnosti Pascala Soriota, že postup je férový.

Soriot tvrdí, že kontrakt nezaručuje EU právo na dodávky určitého množství vakcíny v určitém čase. Namítá, že je v kontraktu termín „maximální úsilí“, tedy dodat tolik dávek, kolik může firma vyprodukovat, ne naprostá garance nasmlouvovaných objemů.

Brusel ale tvrdí, že Soriot pokřivil znění smlouvy, že Unie podepsala „předem uzavřenou kupní smlouvu“, podle které farmaceutická firma slibuje, že má dostatečnou výrobní kapacitu.

Podle Kyriakidisové smlouva dokonce počítá s tím, že když nebude stačit produkce ze závodů, které má AstraZeneca v unijních zemích, mohou ji nahradit vakcíny z těch britských. To se ale nyní neděje.

EK nyní hodlá usilovat o to, aby firma souhlasila se zveřejněním kontraktu, z něhož bude patrné, jaké množství dávek bylo původně nasmlouváno a za jakých podmínek. Žádná ze stran nezmínila, zda smlouva obsahuje nějaké sankce za její nedodržení.

Evropská komise poukazuje na to, že firmě AstraZeneca už loni v srpnu za dodávku 400 milionů balení vakcín zaplatila 336 milionů eur (8,8 miliardy Kč). Zaplatila ji loni v létě, tedy dříve, než bylo zcela jasné, že očkovací látka bude účinná, a tedy použitelná. Peníze byly určené na navýšení výrobních kapacit v Belgii.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) by mohla vakcínu AstraZeneky doporučit k podmínečnému užívání v pátek a po schválení Evropskou komisí by se mohla stát třetí očkovací látkou v Unii. Dosud se očkuje vakcínami firem Pfizer/BioNTech a Moderna. Ty mají účinnost přes 90 procent, účinnost u vakcíny AstraZeneca se uvádí mezi 62 a 70 procenty.

Komise v reakci na AstraZenekou nepotvrzené informace, že se vakcíny slíbené EU dostávají do jiných zemí (tedy do Británie), připravuje pravidla, podle nichž by firmy vyrábějící v Unii musely povinně oznamovat vývoz očkovacích látek mimo její území. Návrh nové normy se chystá Brusel představit ještě tento týden. Už ve středu zazněla hrozba, že by Británie nemusela dostávat vakcíny od Pfizeru/BioNTechu, které se vyrábějí v Belgii.