Článek
Bělorusko se k Radě míru oficiálně připojilo 20. ledna, když tamní diktátor Alexandr Lukašenko podepsal příslušný dokument. Ve druhé půlce února se pak běloruská delegace údajně chtěla zúčastnit prvního setkání rady, kam ovšem nemohla dorazit.
„Víza pro naši delegaci na zasedání Mírové rady nebyla vydána, přestože všechny dokumenty byly předloženy včas a postupy byly dodrženy,“ stojí v příspěvku běloruské diplomacie.
Podle ministerstva se zasedání Rady míru měl zúčastnit šéf diplomacie Maxim Ryženkov, o čemž Minsk informoval americkou stranu. Toho měl reprezentací země pověřit sám Lukašenko. „Pozvání od prezidenta Spojených států bylo adresováno hlavě státu Běloruska. Pokud nejsou respektovány ani základní formality, o jakém ‚míru‘ se vlastně bavíme?“ uzavřelo příspěvek běloruské ministerstvo.
Na příspěvek běloruské diplomacie na síti X reagoval polský ministr Sikorski. „Jejda,“ napsal stroze a přesdílel příspěvek, který Bělorusko zveřejnilo ve čtvrtek k večeru SEČ.
Bělorusko, které vstoupilo do Rady míru a chtělo se zúčastnit prvního setkání, poskytlo své území Rusku, které z něho směrem na Kyjev zahájilo v únoru 2022 invazi na Ukrajinu.
Na čtvrteční setkání dorazil tuzemský ministr zahraničí Petr Macinka, a to v roli pozorovatele. Stejnou roli na setkání sehrál i rumunský prezident Nicușor Dan. Zúčastnil se také Trump a šéf americké diplomacie Marco Rubio či slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár.
