Článek
„Naše obec v rámci školského rozpočtového určení daní letos získá přibližně 7,5 milionu korun. To však zdaleka nepokrývá skutečné náklady, které jsou spojeny se zajištěním provozu škol. Pouze na zaplacení nepedagogických pracovníků, nákup učebních pomůcek a učebnic či zajištění povinné výuky plavání je podle našich výpočtů potřeba přibližně 12,8 milionu korun,“ posteskl si starosta obce Petrovice u Karviné Marian Lebiedzik (Společné pro Petrovice - Nezávislí).
Petrovice u Karviné s necelými pěti tisíci obyvateli zřizují jednu základní a mateřskou školu, která funguje ve třech budovách. Starosta očekává, že na její provoz bude letos scházet 5,3 milionu korun. Doplatit je obec musí z jiných částí rozpočtu na úkor dalších služeb.
„Peníze bychom jinak mohli využít například na další rozvoj obecní infrastruktury, opravy místních komunikací, investice do veřejného prostoru, sportovišť či dalších služeb pro občany. Rostoucí náklady na provoz škol tak významně omezují možnosti obcí investovat do svého dalšího rozvoje,“ popsal Lebiedzik.
Velkým městům chybí více
Změnu plateb za nepedagogy, učebnice, pomůcky a další takzvané neinvestiční výdaje (ONIV) ve školách prosadila bývalá vládní koalice v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS). Namísto státu jsou od ledna 2026 za jejich financování zodpovědná města a kraje, které zřizují mateřské, základní a střední školy.
Aby měli zřizovatelé na zaplacení nových výdajů peníze, zasílá jim stát navýšené prostředky skrze rozpočtové určení daní. Rozdělit má podle aktuálních odhadů ministerstva školství 34 miliard korun, z toho 10,5 miliardy získají kraje a 23,5 miliardy obce. Výsledná částka závisí na tom, kolik stát letos na daních vybere. Ukazuje se však, že výpočet je podhodnocený a na řadě míst neodpovídá skutečným nákladům.
„Změna rozpočtového určení daní na financování nepedagogů minulou vládou byla nedostatečná, upozorňovali jsme na to za města a obce dopředu, čas nám dává za pravdu,“ komentoval to Jakub Rychtecký (Žijeme Pardubice), náměstek primátora pro ekonomiku, rozpočet a školství v Pardubicích. Městu podle něj bude scházet více než sto milionů korun.
„Průběžně dostáváme informace o tom, že peníze, které obce dostávají z výběru daní, spíše nestačí, než že by byly příjmy a výdaje na nepedagogy vyrovnané, nebo dokonce v přebytku,“ potvrdil Novinkám předseda Sdružení místních samospráv Petr Halada.
Jak Halada upozornil, přesná čísla o poměrech v obcích zatím nejsou k dispozici, neboť obce teprve v červnu schvalují závěrečné účty za minulý rok. Zároveň nemají města a kraje přesné údaje o celkové částce, kterou letos obdrží, a jasno tak budou mít až za rok. Přesné propočty zatím nemá k dispozici ani magistrát středočeského Kladna.
„Momentálně máme k dispozici čísla z kalkulačky ministerstva školství, která uvádí plnění přibližně 372 milionů korun, což je oproti roku 2025 navýšení o 160 milionů korun. Na platy pro nepedagogické pracovníky ale potřebujeme 181,7 milionů a na ONIV 10,5 milionu korun,“ sumarizoval jeho mluvčí Vít Heral. Město podle něj musí ze svého rozpočtu doplácet zhruba 32 milionů korun.