Baťova rodina chce po Slovensku miliardy za poválečné zabavení majetku

„Jak by vám asi bylo, kdyby vám někdo chtěl vzít Hradčany?“ reaguje podrážděně bojovně naladěná turistka ze Zvolena, která v rámci výletu navštívila Bojnický zámek.

Firma Baťa koupila Bojnický zámek v roce 1939 i s velkostatkem a lázněmi z hospodářských i prestižních důvodů. V lázních se měli rekreovat zaměstnanci firmy. Hodnota Bojnického zámku se dnes odhaduje na 300 miliónů eur (7,7 miliardy Kč).

Ředitel muzea na Bojnickém zámku Ján Papco zůstává ve věci nároků Baťovy rodiny klidný a tvrdí, že to by muselo dojít ke zrušení poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. „Nebyl nám doručen žádný podnět od případných dědiců,“ reaguje na informace o odškodnění mluvčí slovenského ministerstva kultury Jozef Bednár.

„Domnívám se, že národní kulturní památku má vlastnit stát. Pokud má Baťova rodina nějaký nárok na Bojnický zámek a tento majetek jim byl odebrán, mají být odškodněni státem,“ říká Imrich Kovár z Popradu. „Jen ať pěkně vrátí Baťovým všechno, co jim vzali. Třebas i Bojnický zámek. V Baťových továrnách byl pořádek, a pokud by svůj majetek opět mohli spravovat sami, určitě by to dělali lépe, než novodobí privatizéři,“ domnívá se Ondrej Kýška z Banské Bystrice.

Rovněž ve městě Svit u Popradu vzpomínají starší lidi na Baťu jen v dobrém. Nedaleko fabriky, kterou Baťa založil, stojí dodnes čtvrť typických domků, které stavěl pro své zaměstnance.

„Táta dělal u Bati a nedal na něho dopustit. I já nadále bydlím v domě, který postavil Baťa. Domy jsme koupili od státu do osobního vlastnictví a teď ať rodinu Baťových odškodní stát,“ říká 73letý Jaroslav Kuchta.

„Odškodnění po tolika letech není moc dobrý nápad. Údajně už jednou odškodněni byli. Otec pracoval na dráze, která rovněž patřila pod Baťu. Říkal, že za Bati se tady žilo dobře,“ uvedl 62letý Ladislav Dolák.

„Rodiče mi říkali, že Baťa platil každý týden v sobotu a platil dobře. Stát by je měl odškodnit,“ doplnila rozhodně 80letá Margita Pavličková.

„Za Bati nám bylo moc dobře. Neměli jim majetky vzít. Teď by je měl stát odškodnit. Dělal jsem celý život ve zdejší fabrice,“ přitakává 80letý Samuel Kostolník a ukazuje sochu Tomáše Bati, kterou odhalili po roce 1989. Důkazem, že obyvatelé Svitu na Baťovu rodinu nezapomínají, je i další busta Jana Antonína Bati nedaleko kulturního domu.

Primátor Svitu Rudolf Abrahám se s potomky slavného podnikatele setkal osobně v roce 2009 u příležitosti 75. výročí založení města. „Měl jsem z nich dobrý dojem. Jejich návrat na Slovensko by mohl být pozitivním impulzem,“ uvedl primátor.

Pět vnoučat Jana Antonína Bati žijících ve Spojených státech zastupuje Tomáš Pecina. Je přesvědčen, že výše odškodnění za majetky na Slovensku se bude pohybovat v miliardách eur. Získané peníze chtějí dědicové údajně opětovně investovat na Slovensku.

V roce 1947 odsoudili Jana Antonína Baťu v nepřítomnosti k 15 letům vězení a ztrátu všeho majetku za kolaboraci s nacismem. Hodnota jeho majetku se tehdy odhadovala na 50 miliard korun. Rehabilitace se dočkal v roce 2007 v České republice a letos také na Slovensku.

„Baťa už není považován za kolaboranta, tudíž nemůžeme požadovat nic jiného, než finanční formu náhrady. Naše nároky se odvíjejí přímo od znárodňovacího dekretu prezidenta Beneše z roku 1945, kde je uvedeno, že znárodnění se uskuteční za náhradu,“ říká Pecina.

Jeden z Baťových vnuků John Nash zdůrazňuje, že má zájem o investování na Slovensku. „Moje manželka je Slovenka a svatbu jsme měli také na Slovensku. V USA pracujeme v oblasti informačních technologií a v této oblasti bychom chtěli investovat také na Slovensku,“ uvedl Nash.