Článek
"Islám je politická ideologie, která není slučitelná s německou ústavou," uvedla o víkendu při jednání o programu AfD místopředsedkyně strany Beatrix von Storchová.
Ta už v minulosti vyvolala pobouření, když prohlásila, že policie musí migrantům zabránit v živelném v překročení hranic i za cenu použití střelných zbraní, a to i proti ženám a dětem. [celá zpráva]
Představitelé AfD vyzvali ke všeobecnému zákazu nošení burky a nikábu, tedy oděvů, které zakrývají celý obličej muslimských žen. Žádají také, aby ve školách bylo učitelkám i žákyním zakázáno nosit na hlavě šátek, který je podle strany projevem utlačování žen.
Strana rovněž požaduje zákaz chlapecké obřízky, která patří k tradičním náboženským rituálům muslimů, ale i židů.
Jen štvou lidi proti sobě, zní z CDU
Zástupci vládních stran již postoj AfD odsoudili. Místopředseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové Armin Laschet obvinil AfD, že se snaží rozštěpit společnost a že chce omezit ústavou garantovanou svobodu vyznání.
"AfD štve lidi proti sobě, provokuje je. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) by to měl sledovat. Když nějaká strana začíná stále agresivněji zpochybňovat a potlačovat základní hodnoty, měl by to úřad (pro ochranu ústavy) pečlivě vyhodnotit," uvedl v pondělí Laschet v deníku Rhein-Neckar-Zeitung.
Islám, který dodržuje ústavu
"Samozřejmě existuje islám, který dodržuje ústavu. Vyznává ho více než 90 procent muslimů, kteří zde žijí," řekla deníku Die Welt Kerstin Grieseová z vedení německé sociální demokracie. "Kvůli existenci několika extremistických skupin nelze odsuzovat celé náboženství," doplnila.
AfD vznikla původně jako strana, která odmítala společnou evropskou měnu. Loni v ní však převládlo nacionalistické křídlo, které se ostře vymezuje proti imigraci. Letos strana výrazně uspěla v trojích zemských volbách, kdy získala od 12 do 25 procent hlasů a v Sasku-Anhaltsku se stala druhou nejsilnější frakcí v zemském sněmu.