Článek
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho protivzdušná obrana v úterý sestřelila nad Čečenskem čtyři drony, uvedl server News.ru. Generál ruského letectva Sergej Lipovoj naznačil, že ukrajinské drony mohly do Čečenska vstoupit z Kazachstánu.
„Čečensko i Dagestán jsou blízko Kazachstánu. (Drony) mohly být odpáleny z vozidel, která je přepravovala,“ řekl.
„Problém je v tom, že naše systémy protivzdušné obrany jsou obvykle orientovány na západ, ale v tomto případě drony přiletěly z východu,“ pokračoval. „To je prvek překvapení, na který ukrajinské ozbrojené síly spoléhají,“ doplnil.
Telegramový kanál Astra s odvoláním na místní obyvatele uvedl, že drony zasáhly budovu v okrese Ačchoj-Martan patřící ruské tajné službě FSB. „Přes noc vyhořela,“ napsala Astra.
Bezpilotníky udeřily také na Achmat
Telegramový kanál Exilenova+ pak zveřejnil video ukazující drony útočící na čečenské město Guděrmes. Uvedl, že drony cílily na pozice pluku Achmat, jednotky ruské Národní gardy složené převážně z čečenských sil a přímo podřízené čečenskému vůdci Ramzanu Kadyrovovi.
Podle portálu Kyiv Post nešlo o první dronový úder v Čečensku. V říjnu 2024 Kadyrov informoval o útoku bezpilotního letounu na Univerzitu speciálních sil v Gudermesu. Na začátku prosince téhož roku pak dron zasáhl prostory Kadyrovova hlídkového a strážního policejního pluku v Grozném. Média tehdy informovala, že cílem útoku byla kasárna č. 6, kde bylo v lednu 2017 bez soudu popraveno 13 zadržených Čečenců.
Ukrajinské drony označilo Rusko za příčinu tragédie v prosinci 2024, kdy čečenské síly odpálily protiletadlové rakety na ázerbájdžánské civilní letadlo nad Grozným. Při následné havárii letounu zahynulo 38 lidí, což vyvolalo diplomatickou krizi mezi Baku a Moskvou. Tu ukončilo až říjnové setkání prezidentů Ilhama Alijeva a Vladimira Putina. Šéf Kremlu tehdy slíbil odškodnění pozůstalým po obětech havárie.
Vyhořelá budova patřící ruské tajné službě FSB v čečenském Ačchoj-Martan
